12.-Filozofie IV.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kauzalita – existuje příčinná souvislost musí existovat první příčina
1. příčina
Pokud existuje, všechno ostatní se děje nutně
Člověk není svobodný, ale osvobozuje ho vědomí, že není
Gottfried Wilhelm Leibniz
1646 – 1716
Odráží se od Descarta (existuje jedna hmotná substance existuje 1 prostor – celistvý, nedělitelný)
Jak to, že existuje pohyb? (podle něj Descartes nedokončil myšlenku) vymezování prostoru proti druhému
Dospívá k tomu, že existuje nekonečno prostorů ontologický pluralismus
Každý prostor je svou entitou, je oduševnělý – monáda
Pokud jsme nekonečně velcí, můžeme být i nekonečně malí
Monadologický princip – pokud je nekonečno světů, byl by chaos, je tu nějaký princip, který to řídí (monistický)
Teodicea
Vnímání dobra a zla jsou lidské výtvory
Tím, že náš život je omezený, některé věci vnímáme jako špatné
Nekonečné dobro se do našeho světa nevejde
Empirismus
John Locke
Tabula rasa (čistá deska) – člověk se rodí jako tabula rasa, životem získá vjemy
Ideje – dává jím zcela nový význam vše, co se nachází ve vědomí
? - jak se tam dostaly
Vnější = vjemy, dojmy – zdrojem pro ideje vnitřní
Vnitřní = odrazem vnějších – pojmy, pocity
Objektivní idealista (protože za zdroj idejí považuje ideje vnější)
= vnější + vnitřní ideje = ideje jednoduché (konkrétní vjem, pocit)
Složené ideje – souvislé myšlenky, fantazie – vznikají kombinací jednotlivých idejí
John Berkeley
1685 – 1753
Rozvíjí a kritizuje Johna Locka
„všechny ideje jsou vždy a jedině v mém vědomí.“ – subjektivní idealismus
„být znamená být vnímán“
? - Mohou existovat jsoucna, které nikdo nevnímá?
Ano, pokud je má v mysli Bůh. naše vědomí je jen součástí božské mysli. – shora nás (vše) vnímá Bůh
David Hume
1711 – 1796
Rozděluje vnímání na:
Imprese – vjem
Idea – myšlenka – kopie impresí
„nejmatnější vjem je přesnější než myšlenka“ - v našem vědomí vznikají myšlenky
Je přesvědčen, že nejblíže realitě jsou vjemy
kritika vědy:
myšlenky jsou nejdále od reality (věda je založena na myšlenkách)
kauzalita (hledání příčiny je pouze důsledek zvyku)
hledání Boha je hledání příčiny
Evropské osvícenství
17. – 18. století
Francie, Anglie
Vše je vysvětlitelné pomocí myšlení
Navazují na karteziánství F. Bacona, Descarta
Odvrat od víry
VFR – Notre Dame – víru nahradili rozumem
„rovnost, volnost, bratrství“
Obhajoba rozumu proti církvi
Ch. L. de Montesqieu
1869 – 1755
Zastánce oddělení moci
Dílo:
Perské listy
Srovnává francouzského krále s despotickými vládami v orientu
Duch zákonů
Myšlenka oddělení moci
Myšlenka geografického determinismu
Jak vznikají zákony a pravidla ve společnosti?
Zákony a zvyky vyrůstají z geografických a přírodních podmínek, ve kterých se společnost nachází jsou podmíněny přírodními podmínkami