ANTICKÁ FILOZOFIE

nenávist (rozdělení ve světě)

- otázka poznání: podobné poznává podobné = každý prvek vnějšího světa je poznán
podobným prvkem v nás
- teorie vzniku člověka - přijímá teorie evoluce, vývoj od nižších k vyšším (rostliny - člověk)

●

ANAXAGORAS - přenesl filozofii do Athén, pluralista

- přírodní filozofie, vystupuje proti Empedokleovi (jeho teorie kořenů všech věcí)

→

látky nejsou prvotní, jsou to složeniny

- arché = semena věcí - stejnorodé částečky - odlučují se a slučují se
- nús - věcný, neměnný, princip, příčina vzniku uspořádaného světa
- představitel deismu = svět stvořen něčím vyšším, nezasahuje

d) ATOMISTÉ

5. st. př. n. l.

- 1. materialistický filozof. systém

●

LEUKIPOS

- dochován jen jeden zlomek → zákon kauzality = nauka o všeobecné příčinnosti
,,Ani jedna věc nevzniká bez příčiny, ale vše vzniká z nějakého důvodu.”

●

DÉMOKRITOS Z ABDÉRY

- encyklopedistické znalosti, matematik
- přírodní učení = svět se skládá z plného jsoucna, které vyplňuje prostor a nejsoucího
prázdna, to znamená v prostoru = prostor vyplňuje nekonečné množství částic
- atomy se liší velikostí a tvarem, nemají teplotu ani barvu
- předměty vznikají shlukováním a zanikají rozpadem atomů
- pohyb atomů je daný, vše podle zákonitosti (logosu) - Leukipos
- determinismus = vše je determinováno (určováno), vztah příčin a následku
- z atomů je složen člověk i jeho duše
- etické problémy - ataraxie

e) ELEATÉ

6.-5. století př. n. l.

- město Elej, skepticismus - pochyby o existenci pohybu
- nejabstraktnější škola, cíl = zamyslet se nad povahou arché, dříve závislá na smyslech
- poprvé zpochybňuje věrohodnost smyslů jako zdroje lidského poznání

●

XENOFANES

- odpůrce starořeckého náboženství, antropomorfní pojetí bohů → vytváří dokonalé pojetí b.
- svět je stabilní, neměnný, mění se jen jeho části, nevznikají nové věci → jen přeměna
- vychází z myšlenky klamání smyslů, jen rozum dává správné odpovědi
- neexistuje vývoj, neproměnlivé jsoucno

●

PARMENIDES

- systematické formulování neproměnlivého jsoucna
- arché nemá smyslovou podobu
- doxa (zdání) x myšlení, vědění = arché
- neexistuje možnost prázdného prostoru → neexistuje pohyb

●

ZENON Z ELEJE

- Parmenidův žák, jediné poznání nám poskytuje rozum
- APORYJE = obtížně řešitelné problémy, protimluvy, více než 40, proti existenci pohybu,
obhajuje princip neproměnlivého jsoucna, z principu nekonečného dělení prostoru
- paradox DICHOTOMIE = těleso se nemůže ani pohnout ani pohyb začít ani ukončit,
protože muselo projít nekonečnem bodů

f) PYTHAGORAS ZE SAMU
- arché = číslo, snaha vysvětlit svět matematickými pojmy
- zásadní rozdíl - není důležitá materiální podstata, ale formální princip
→

dává hmotě pevnou strukturu

- PYTHAGOREJCI = i nábož. a politický spolek, lobbovali ve prospěch aristokracie
- zakladatel Pythagorejců, nenapsal ani jeden spis → zdroj - žák Filolaos
- arché = číslo = první a poslední princip všeho, poznání = číselné vyjádření
- každé číslo složeno ze 2 prvků - omezující = řád; neomezený = chaos
- všechna čísla tvoří kosmický pořádek = harmonii, spojení matem. a hudby
- aritmetika = nauka o číslech, pilíř matematiky
1 = sudoliché číslo, v geometrii = bod
2 = symbol hmoty, v geo = přímka
3 = symbol jedinosti přírody - voda, země, vzduch, v geo = plocha
4 = trojrozměrný prostor - všechno smyslově vnímatelné
součtem vzniká 10 = posvátná dekáda, nejdůležitější symbol všech čísel
čísla mají psych. povahu, učení o číslech spojil s učením o protikladech (sudé-liché…)
- učení o duši - neustále se pohybuje a vyvíjí, princip reinkarnace