Filosofie 19.stoleti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- protiklad pozitivismu
- staví se proti vědě
- marxismus a pozitivismus preferovali vědu
SÖREN KIERKEGAARD
Dán, myslitel, básník, mystik, dožil se jen 42 let
narodil se v Dánsku v rodině 7 dětí (5 a matka zemřely)
problematické dětství – jeho otec proklel Boha – museli s tím žít
měl teologické vzdělání
1840 se zasnoubil, rok na to je zrušil – velmi nejistý
zemřel ve 42 letech, nebyl schopen se rozhodnout
psal pod pseudonymy
hlavní myšlenka filosofie: možnost volby = základní lidská vlastnost
odmítá Hegelovo absolutismus a idealismus
říká, že bychom se měli soustředit na individuum – má možnost volby – utvářet si život
Dílo: Buď a Nebo – objevuje se pojem úzkost (strach z neznámého, neopodstatněný strach, člověk si uvědomuje konečnost svého života)
základní pojmy: osamění, bytí, existence
je preexistencialista
existence= poznání sebe sama
v jeho dílech najdeme pesimismus a melancholii
v jeho myšlení se projevovala nejistota a tréma
kritik názoru, že vše vnímáme smysly – bojí se smyslově orientovaných lidí
- odmítá zkoumat nadosobní princip
- rozebírá otázku skutečné víry v bohapodobá se Sokratovi – vzor
můj pohled na svět jde z vnitra
abych mohla zkoumat svět, musím prozkoumat své nitro
jádro je v existere (hlubina nitra, pravá podstata nitra = uvědomuji si že existuji) existence
filosofie spojená s psychologií
chmurný /trudomyslný Sokrates z Kodaně
trpěl depresemi, úzkostmi
kde se to v člověku bere
existencialismus
zavádí slovo existence - nejniternější jádro člověka
musíme překonat deprese, radost, veselí je maska
dělí typy osobností: Estetická – dílo: Deník svůdce (člověk žije ze den na den, požitkář, hedonik, žije život beze smyslu
osobnost etická – musím se starat oděti, mám povinnost
osobnost náboženská - snažím se o propojení se s bohem, tzv. skokem do víry
Voluntarismus:
ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860)
otec obchodník, měl se věnovat obchodu, odchází s matkou do Výmaru a nerozumí si – žije z renty po otci
„génius“
hlavní rys: zatrpklost, ublíženost (samotář, temné vize)
misantropie = nenávist vůči lidem, egosimus
pesimista, velmi negativní
zakladatel voluntarismu
motivace = někde v člověku je nějaký „motor“, což je něco mimo rozum, co nás pohání, aby jsme něco dělali = to něco je VŮLE, která nás stále tlačí něco v životě dělat (pozitivní stránka)
preferuje intuici, staví umění nad vědu, pěstuje kult génia
dílo: Svět jako vůle a představa – za princip světa považuje vůli (je to bytí), vůle vnímaná intuitivně, člověk je jediná bytost, která dokáže vnímat „věci o sobě“
vůle k životu (projevuje se i v neživé přírodě např. magnetismus, elektřina) v živé přírodě (rozmnožování)
u zvířat vědomí a u člověka poznání
vůle: subjektivní (v jedinci) x objektivní (ve světě)
- vůle má i tmavé stránky: chceme čím dál víc uspokojovat potřebytvrdí, že tento svět je nejhorší ze všech světů => vůle nás dohání k šílenství
vůle k životu nám způsobuje utrpení, naše civilizace nás vede k zániku
věc o sobě od Kanta – vůle
věc pro nás od Kanta – představa
vůle k životu nás posouvá dopředu ale děsí nás to (nutí nás to jít stále dál až k smrti)
chceme nějak „uniknout“ vystoupit: 2 možnosti : umění – nasměrujeme tu vůli do umění (od architektury po hudbu) 2. Askeze – asketický způsob života, oprostíme se od chtění, „stanete se meditujícím Budhou“ – vzdát se výdobytku společnosti
uznával Indickou fiosofii
problém sebevraždy, není řešení (protože reinkarnace, nezabijeme duši)
odsunul se do ústraní do Frankfurtu