Filosofie 20. a 21. stoleti

- uzávorkování se projevuje právě zpochybnění (ze závorky to dáme někam „do skladu“ hlavy a někdy se to bude hodit)

- přírodní věda nás zahrnula informacemi, ale to není ten pravý svět – pravý svět je ten, který před sebou vidíme (nevěřme utvrzeným pravdám)

- jeho cíl: cesta k pravým podstatám a pravým jevům
- podle něj 2 světy: přírodní svět (pravý), umělý svět (vytvořený vědou)
- fenomenologie= varování před nepravdami, ve kterých žijeme, metafora zabahněné řeky

EXISTENCIALISMUS

- existence= forma bytí

- vychází z Kierkegaarda (preexistencialismus), pochmurná filozofie
- odklon od boha ( po válkách lidé přestávají věřit v boha)

- klade se otázka: Kde jsou hranice lidské svobody ? Kde je kořen lidství? Co si počít s bolestí v životě ?

Martin Heidegger

• existencialismus, fenomenologie

• 1. Představitel filosofie existence

• obtížný filozof, pracoval jako lyžařský instruktor v Alpách

• člen NSDAP, rektor na univerzitě, žil na přelomu století, na konci 2.sv války nasazen na nucené práce

• žák Edmonda Hussera (fenomenolog) šel v jeho šlépějích ale pak se nedohodli (hlavně co se týká času)

• smíření s tím, že nejdříve jsme se narodili, aniž bychom chtěli, s tím se musíme smířit a poté umřeme a s tím se taky musíme smířit

• SEIN – bytí

• ZEIT - čas

• DASEIN (tu-bytí) = pobyt v životě (bytí tady)

• JSOUCNO A JSOUCNOST (jsoucno, které si uvědomuje svoje bytí – jedině lidé = člověk)

• Člověk je jediné jsoucno, který si své bytí uvědomuje

• Člověk se narodí a je vržen do světa

• Ostatní jsoucna mají svou podstatu (vyrábíme věci za nějakým účelem), člověku jeho podstata není dána, má možnost volby

• Kritizoval historicky pojem bytí – jediný kdo opravdu mluvil o bytí byl Tomáš Akvinský (esence a existence), všichni ostatní bytí = soubor vlastností té dané věci,

• Nám je dána možnost volby a je důležité co s tím bytím udělám

• Člověk může své bytí zpronevěřit (konzumní společnost, hromadí majetek, uspokojuje potřeby, které nemá) – nesnaží se být „kvalitním člověkem“

• Bytí světa je absolutní ale smysl tomu musí dát člověk (z pohledu toho smyslu je to bytí světa relativní) – jen lidé pochopí, jestli jde svět správným směrem

• Poukazuje na absurditu světa (vzdálenosti mezi lidmi se zkracují pomocí technologie, ale neznamená to blízkost)

• Problém časovosti (navazuje na Kirkegorda – existenciální úzkost – člověk se bojí budoucnosti): člověk má strach z konečnsoti (ze smrti, bytí je bytím k smrti), strach z osamění ve smrti (odráží se to v něm, protože prožil dvě války)

• přebíráme odpovědnost za svůj život, máme ho žít morálně správně a například nelhat

• -mám prožít další život s kompromisy, morálními selháními nebo žít kratší dobu, ale častěji

• FILOSOFIE EXISTENCE

• navazuje na Heidegra filosofie existence (vzniká ve 30 letech 2O století)

• individuální filosofie, zajímá ji jedinec – ne izolovaně ale jedinec v sociálních vazbách

• dynamická filosofie, popisuje vývoj v čase

• ukazuje podstaty věcí vs. možnost bytí člověka

• je humanistická