Filozofie- zkouška

70. Paradigma u T. S Kuhna

- mladší generace vědců přejímá bez větších pochyb výdobytky generace starší a dále je rozvíjejí

- dílo Struktura vědeckých revolucí

72. Teorie falzifikace K. R. Poopera

- nosnost teorie může být prověřena jen opačným způsobem. Snažíme se falzifikovat tu teorii.

-práce: Otevřená společnost a její nepřátelé: autor ukazuje problémy stojící před civilizací

73. Kantův kategorický imperativ

-kategorický imperativ jako součást přirozené morálky (Jednej podle zásady, o které bys chtěl, aby se stala obecným zákonem)

74. Problém odcizení u Marxe

- Soukromé formy vlastnictví vedou k odcizení. Předmětná bytost ztrácí předmět i možnost k rozvíjení se

- 4 stupně odcizení: odcizení od produktu vlastní práce, odcizení od produkující činnosti, odcizení od rodové podstaty a odcizení od druhých jednotlivců pro dělnickou třídu)

75. Frankfurtská škola

- 20. století, navazuje na Marxe, T. Adorno, Marcuse, příklon k antropologickým otázkám a problém odcizení

76. Erich Fromm- bít nebo mít

- záměna, člověk považuje všechny hodnoty v okolí za zboží, co se dá koupit, o uspokojení rozhoduje vlastnictví. Bytí je rozvíjení spec. Sil orgamismu

77. Pojetí vůle u Schopenhauera a Nietziche

- Podvědomé jednání, základní životní princip je temný pud, neukojitelná trýzeň – vůle, Podstatou vůle je stále něco chtít

- Nietzscheho vůle je pozitivní síla, vůle si žádá, aby jí bylo všechno dovoleno, sama sobě klade měřítko hodnot

78. Problém odpovědnosti a svobody u Sartra

- Člověk je odsouzen k absolutní svobodě, rozhodnu se i tím, že se nerozhodnu.

79. řád lásky u Schelera

- láska je emocionální stav, ve kterém je umožněno teprve další jakékoli zaměření k jsoucímu. Na ně pak může navazovat poznání. Láska je ušlechtilá tvořící aktivita. Řád lásky předznamenává každému člověku jeho budoucí určení

80. Bod omega P. T. de Chardin

- bod dovršení, završení. Civilizace má dvě části - rozpínání a zhušťování – bod omega je i střed vesmíru, setkání s Bohem

81. Liberalismus

- člověk je od přirozenosti svobodný a má právo rozvíjet své schopnosti v soutěži s druhými. Jediná norma je úcta ke stejnému právu u druhých

82. Socialismus

- lidé jsou si od přirozenosti rovni a každá nerovnost je nespravedlnost.

84. Etika, morálka (autonomní, heteronomní)

- Etika – vztah lidského jednání k morálním normám. Konflikt touhy po svobodném jednání a vědomím povinnosti přizpůsobit se požadavkům ostatních je etika

- Morálka – soubor názorů na normy jednání, zvyklostí, které se jimi řídí, ideálů, o nichž se diskutuje v dané společnosti je morálka

Autonomní – člověk si ji stanovuje sám

Heteronomní - morálka zaštítěná vůdcem, zákonodárcem – církví

86. M. Foucault, epistéma, diskurs, univerzální diskurs