Elektromagnetické záření
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- světelný tok - Φ; [Φ] = lm (lumen)
- nelze odvodit
- svítivost - analogická k zářivosti
- pro všesměrový zdroj tedy můžeme definovat svítivý tok:
- cd - jedna ze základních jednotek SI (1 cd je zářivost zdroje, který v daném směru vysílá monofrekvenční záření f = 540⋅1012 Hz, a jeho zářivost v tomto směru je 1/683 W⋅sr-1)
- starší jednotka - svíčka (1 svíčka = 1 cd)
- osvětlení - analogie k intenzitě vyzařování
- pro kolmý dopad platí: E0 = ∆Φ/∆S = 4⋅π⋅I/(4⋅π⋅r) = I/r2
- obecně pro dopad pod úhlem α:
- úhel α - úhel mezi normálou plochy a paprskem
- světelná účinnost:
- P - příkon zdroje
5) TEPELNÉ ZÁŘENÍ
- každé těleso (především tělesa zahřátá na vysokou teplotu) vyzařují záření
- spektrum je spojité
- rozdělení vlnových délek v záření závisí na teplotě záření
- absolutně černé těleso - pohlcuje všechno dopadající záření Ţ vyzařuje je v podobě tepelného
(ve skutečnosti každé těleso část záření odráží)
- pro pozorování definujeme hustotu energie vyzařované černým tělesem (energie záření vycházející z jednotky povrchu za jednotku času, která připadá na malý interval vlnových délek ∆λ)
- Wienův posunovací zákon:
- pro intenzitu vyzařování platí Stefanův - Boltzmanův zákon: