Fyzika - skripta

Kovalentní – atomy společně vlastní dva elektrony, čímž jsou vzájemně vázány. Každý atom dodal jeden elektron. Krystaly jsou tvrdé, mají vysokou teplotu tání a jsou nerozpustné v běžných rozpouštědlech.

Van der Waalsova – slabá vazba typická pro krystaly inertních plynů, které jsou stabilní jen za velmi nízkých teplot. Jsou měkké a mají nízkou teplotu tání.

1. Deformace pevného tělesa

Pružná (elastická) je dočasná a vymizí, když přestanou působit síly. Tvárná (plastická) je trvalá.

1. Tahem

2. Tlakem

3. Ohybem

4. Smykem

5. Kroucením

Při deformování tělesa působí také síly mezi částicemi tělesa – síly pružnosti (ty zabraňují tělesu, aby se neustále deformovalo). Pokud jsou síly pružnosti stejně velké jako deformační síly, pak je těleso v rovnovážném stavu – dále se nedeformuje, ale je ve stavu napjatosti.

Normálové napětí:

Hookův zákon pro pružnou deformaci

– relativní prodloužení (prodloužení na jeden metr) – l1 je původní délka.

, kde E je modul pružnosti v tahu.

Mez pružnosti: je největší hodnota normálového napětí, při kterém je deformace tahem ještě pružná.

Mez pevnosti: – po jejím překročení dojde k porušení soudržnosti materiálu.

Dovolené napětí: maximální přípustná hodnota normálového napětí při deformaci tahem v praxi:

Součinitel bezpečnosti: (pro kovy 4–8, kámen 10)

1. Teplotní roztažnost

Délková teplotní roztažnost: , kde α je teplotní součinitel délkové roztažnosti.

Objemová teplotní roztažnost: , kde β je asi 3α – teplotní objemový součinitel roztažnosti.

Využití u bimetalového pásku. V praxi u mostních konstrukcí je alespoň jedna strana na ocelových válcích, aby se při prodlužování a zkracování mohla posunovat. Mezi potrubí se vkládají pružná kolena, při napínání drátů je třeba počítat se zkrácením při snížení teploty.

1. Struktura a vlastnosti kapalin

1. Struktura

Uspořádání částic je krátkodosahové (podobné jako u amorfních látek). Molekuly kapaliny kmitají kolem rovnovážných poloh a po velmi krátké době (řádově ns) se přesouvají do nové rovnovážné polohy. Při zvyšování teploty se tato doba zkracuje (při vyšší teplotě je lepší tekutost). Vzdálenosti mezi molekulami jsou řádově desetiny nm.

1. Povrchová vrstva kapalin

Sféra vzájemného působení molekul je myšlená koule, jejíž poloměr je roven největší vzdálenosti, na kterou na sebe částice ještě působí silami.

U molekul, které jsou uvnitř kapaliny je výslednice sil nulová.

U molekul, jejichž vzdálenost od volného povrchu kapaliny je menší než poloměr sféry vzájemného působení, působí výslednice směrem dovnitř kapaliny. Vrstva těchto molekul se nazývá povrchová vrstva.

Při přesunu molekuly z vnitřku kapaliny do povrchové vrstvy musíme vykonat práci, která se přemění na povrchovou energii. Částice v povrchové vrstvě tedy mají větší energii.