Fyzika - skripta

Klidová hmotnost:

Atomová hmotnostní konstanta: = klidové hmotnosti

Relativní atomová hmotnost: , kde ma je klidová hmotnost atomu.

Relativní molekulová hmotnost: , kde mm je klidová hmotnost molekuly.

Avogadrova konstanta: – udává počet atomů ve 12 g , nebo počet částic v tělese o látkovém množství 1 mol.

Látkové množství: , kde N je počet částic v daném tělese.

Molární hmotnost:

Molární objem:

Objem 1 molu plynu:

Hmotnost jedné částice: nebo

Objem jedné částice:

1. Kinetická teorie látek

1. Každá látka se skládá z částic (atomů, molekul, iontů). Prostor, který těleso z dané látky zaujímá není vyplněn beze zbytku – nespojitá struktura.

2. Částice se v látkách neustále a neuspořádaně pohybují. U pohybu částic nepřevládá žádný směr, ani velikost rychlosti. S rostoucí teplotou se rychlost částic zvětšuje.

Difúze – samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice látky druhé.

Osmóza – jev podobný difúzi při němž jsou kapaliny odděleny polopropustnou přepážkou.

Brownův pohyb – projev tepelného pohybu částic v látce.

1. Částice na sebe vzájemně působí silami, ty jsou při malých vzdálenostech odpudivé, při větších jsou přitažlivé. Při vzdálenosti r0 je síla, kterou na sebe částice působí 0 (vodík – 0,074 nm, uhlík – 0,155 nm). Při velké vzdálenosti mezi částicemi je tato síla zanedbatelně malá. Síly, kterými na sebe působí atomy v molekule jsou vazebné síly a určují strukturu molekul. Vazebná energie je rovna práci, kterou by bylo třeba vykonat působením vnějších sil k rozrušení vazby mezi částicemi.

1. Modely struktur látek

1. Plynná látka

Přitažlivé síly mezi částicemi jsou zanedbatelně malé, vzhledem k velké vzdálenosti mezi částicemi (vodík – 3 nm). Pohyb molekul je přímočarý, rychlost je přímo úměrná teplotě. Pohyb molekul je posuvný, u víceatomových molekul též rotační a kmitavý.

1. Pevná látka

Pevné látky se dělí na krystalické (pravidelné krystalické uspořádání) a amorfní (asfalt, vosk). Krystalická pevná látka má pravidelné uspořádání částic (vzdálenosti mezi částicemi jsou 0,2–0,3 nm). Vzájemné silové působení mezi částicemi je velké. Tělesa z pevné látky mají určitý tvar a objem, který je při stálé teplotě a bez působení vnějších sil stálý. Částice mají svou rovnovážnou polohu, kolem níž chaoticky kmitají. Okamžitá výchylka závisí na teplotě, jestliže se teplota blíží teplotě tání, jsou výchylky maximální.

1. Kapalná látka

Střední vzdálenost mezi molekulami je 0,2 nm. Vzájemné silové působení mezi částicemi je větší než u plynů, ale menší než u pevné látky. Molekuly kmitají kolem rovnovážných poloh, které se s časem mění. Při působení vnější síly na kapalinu se přesuny molekul dějí ve směru působení síly (tekutost kapaliny).