LEGENDA O OSTOJOVI

Práce a čas

• Dvě chápání času - cyklický (stále se opakující, bez konce - svět zemědělský) a lineární (od stvoření světa až k poslednímu soudu-svět církve)

• Rok rozdělovali na období příznivé a nepříznivé

• Čas podle pohybu slunce - den na dva úseky (pro nás dopoledne a odpoledne)

• Důležité okamžiky liturgického cyklu: Vánoce, Zvěstování Panny Marie, Velikonoce

• Sedm dní se sedmým dnem odpočinku

• Menší časové úseky neznali - hodiny, minuty, sekundy (až v vrcholného středověku a novověku)

• Jednotky zemědělců: rok, před seny, po žních

• Zemědělský rok - začínal podle počasí, ale uvádí se buď 25.března (Zvěstování Krista), 25.prosince (narození Krista) někdy i 1.ledna (hlavně ale v 15.století)

  • Březen - doba rytí a zasévání zrní (v březnu a únoru lidé nejvíce umírali - docházeli zásoby, ještě bylo chladno, ale už museli vyrazit na pole)

  • Duben - někdy se práce z března protáhly do dubna, vysekávání lesa, těžší práce v sadu a na zahradě, první pastva pro zvířata

  • Květen - malby nemají zemědělské motivy, objevují se milenecké scény, zvířata, květy

  • Červen - sušení sena, stříž ovcí, sklizeň srpem

  • Srpen - sklizeň, mlácení obilí, vytloukání svazkem prutů

  • Září - práce na vinobraní, příprava půdy, setí ozimů

  • Říjen - redukce dobytka

  • Listopad - vice času v lese, sekání dřeva, žaludy a bukvice pro vepře

  • Prosinec, leden a únor - zobrazují jen konec pracovního vypětí, doba odpočinku, drobné práce uvnitř stavení

• Pojetí času bylo jiné, (ženich uklouzl a spadl, lidé věřili, že ho svrhla víla ze žárlivosti) často věci vyprávěli jako dávno minulé, přitom to nebylo zas tak dávno a spíše než realitu přijímali mýty

Život v domě

• Jméno Ostojovy ženy neznáme, vesnické ženy se nikam nezapisovaly

• V domě pečovala o zásobu vody, o oheň, o potraviny, stravu, o oděv

• Díky Ostojovi mohla to všechno dělat, on nosil dříví, on sklízel úrodu, on zabíjel zvířata

• Zvýšený práh (nevyříznutý kmen) zlepšoval stabilitu konstrukce, menší schůdky z kamene

  • Mohutné dveře se zavíraly zevnitř dřevěnou závorou

  • Vysoký práh určoval hranice mezi nečistotou vnějšího světa a byl překryt dveřmi - zmenšoval tah studeného vzduchu

• Kouř se držel pod stropem jizby

• Otevřené ohniště, nebo dokonce i pec (kout a místo bezpečí a domova)

• Úhlopříčný kout byl bible později pro vzácnější křesťanské předměty - křížky, bible (u Ostoje, kdy ještě křesťanství nebylo tak rozšířené to mohly být připomínky z poslední sklizně - klasy)

• Zem jen udusaná hlína

• Snažili se kvůli kouři držet co nejvíc při zemi - špalky na sezení, lavice na které se sedělo, jedlo a v noci spalo

• Ostatní spali na slámě, seně, kožešině nebo dřevěné rohoži, v létě někde v přístřešku nebo pod širákem, nemluvňata v závěsné kolébce z proutí

• Stůl neměl - na vesnici neměli, je to vynález až vrcholného středověku