LEGENDA O OSTOJOVI

Pole a pastviny

• Na jaře a úhoru (měl tři pole, každé rozdělené do tří částí) stroj: radlo

• Ager - pole nebo orná půda

• Campus - zóna při lesu

• Trojpolní systém - rotační střídání ozimu, jaře a úhoru (měl tři pole, každé rozdělené do tří částí, nebo jedno pole na tři části) ALE proč by měl tři pole? Je potřeba hodně dobrých nástrojů. V Čechách se objevovalo až o 100 let později. Využívá se v místech s málo půdy ne na samotě.

• Každý rok musel odevzdat 12 denárů (z obilí či dobytka)

Ves Zbyhněvova

• Zbyhněv byl kanovník

• Únětice - více majitelů, pak je zdědil Zbyhněv a založil kostelní statek

• Vesnice rozptýlené (středem byl kostel) nebo kompaktní (shluk na souvislé ploše)

• Ale Únětice neodpovídají ani jedné - jsou na svahu

• Byla to asi řádková potoční ves (terasové sídliště)

• Nejdůležitější byl kamenný kostel (nechal postavit Zbyhněv a chtěl v něm být pochován)

• Homiliář opatovický - příručka pro faráře

• Před kostelem je atrium - oplocené, s hroby

  • Místo setkání obyvatel v neděli

  • Zákaz tance v atriu

• Zvon - rozrážení bouře, hlas Boží, volání po ochraně

Únětické hospodářství

• Cca 80 x 50 m, stáj pro koně, ovce, kozy

• Stodola pro zásoby sena

• Nevíme, zda tam byly domy pro všechny, kdo tam pracovali

• Ale dům pro Zbyhněv a druhého kanovníka tam stát mohl - pravděpodobně by byly z kamene

• K statku patřil i mlýn (první doložený v Čechách)

  • Už pro tolik uživatelů nebylo výhodné mlít si obilí sami

• Uživatelé únětického statku - kanovníci Ráž a Bezděd

• Nejspíš nejstarší mlýn s vodorovným kolem - moc malý proud a spád potoka - i tak pracoval

jen za příznivých podmínek

• Mlýn znamenal pomalý rozvoj mentality obyvatel, hospodářský rozvoj, nečerpání lidské síly a

energie

• Ostoj si u mlynáře mouku nenechal mlít - dovoz, musel by tam nějakou část obilí nechat jako

protislužbu

• Plužiny - louky, pole, pastviny

• Radlo - lehký nástroj

• Únětice neměly přesné hranice - o století později po Zbyhněvovi, už hranice někdo vymezil kameny, kůly, mohylkami nebo něčím takovým

Den práce

• Každé ráno sedlák vzhlíží k obloze a snaží se určit jaké bude počasí ten den

• Žena mezitím vzkřísí doutnající uhlíky v ohništi

• Už jasně dané role v domácnosti

• Práce byla synonymem pro bídu, nouzi

• Děti pracovaly od té doby, kdy toho byly schopny

• Vládnoucí vrstvy prací pohrdaly, přestože je zemědělci živili

• V té době přežití záviselo na fyzické síle - ženy byly slabší, proto má řád svou logiku a muž je dominantní

• Při práci se ale podle potřeby a sezóny doplňovali

• Pořád ale bylo co dělat a na čem pracovat, pokud ne zrovna na poli, staralo se o dobytek, opravy domu, plotu atd.

• Nejdůležitější je období žní, celá rodina pracuje, aby bylo vše hotovo

• Namáhavé období před zimou, potřeba vše připravit, nasekat dostatek dříví, mít zásoby jídla

• Ráno se najedl, obstaral dobytek a vyrazil na pole, jedl někdy doma jinak na poli (chleba a sýr), po práci zase obstaral dobytek a šel spát (cca 6h) pracoval 14 až 16 hodin denně

• V zimě se na oběd vždy vracel, aby se trochu zahřál, měl více času na spánek a odpočinek, rozmýšlel si chyby a vylepšování v pěstování

• Děti do doby samostatnosti byly spíše na obtíž

• Objevovala se i infanticita

• Chlapci chodili s otcem na pole a do lesa, dívky pomáhaly s domácností a sourozenci

• Železo muselo ujít dlouho cestu než se vůbec dostalo k Ostojovi a bylo ho málo - neobešel se ale bez sekery a srpu (radlo měl pravděpodobně také železné)

• Z malb známe i motyky a rýče

• Při vymýcení lesa používal i oheň

• Až na pár výrobků z hlíny, kovu (nůžky atd), kamene, měl vše vyrobené ze dřeva