DŮM A JEHO LIDÉ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
KULTURA A KAŽDODENNÍ ŽIVOT V RANNÉM NOVOVĚKU – DŮM A JEHO LIDÉ
Výsledky historického studia rodiny, dějin socializace a etnografie či antropologie
Úvod
Člověk žil celý život ve společenství domu
Ochranné a životní společenství - práce a život nebyly odděleny
Strukturální souvislosti předmoderního rodinného života
Zaměření na život obyčejných lidí - většina společnosti byli řemeslníci a sedláci
Pohled i na svět subjektivních zkušeností
Dům a rodina
Dům
Dům = základní jednotka společenského života
Roubený/zděný byl jak ochranou tak místem práce a oslav
Dům byl součástí venkovské nebo městské obce
Pán domu musel obstarat ochranu domu před lupiči, vandali
Hospodář byl většinou majitelem domu a zaměstnavatelem
Ke společenství patřili
Vlastní, nevlastní i nemanželské děti
Příbuzní
Podruzi - podléhali pravomoci pána domu
Výměnkáři - většinou starší prarodiče nepodílející se na hospodářství, ale žili v domě
Čeleď (čeledínové a děvečky) - většinou svobodní ve službě jen na určitou dobu
Základem domu - právní jednota a pospolitost (pán domu má právo rozhodovat o lidech v domě)
Dědit mohl jen legitimní syn nebo dcera
Lidé mimo dům jsou považováni za ty, kteří nikam nepatří ani právně a politicky
Všichni členové domácnosti byli zapojeni do domácího pracovního procesu
Volný čas v našem smyslu neexistoval
V domácnosti sedláka - všichni na sebe byli vzájemně odkázáni, životní rytmus byl přizpůsoben rytmu přírody, hlavním cílem byl dostatek
Hospodářství řemeslníka - práce na zakázku, výdělečná práce odděleně od domácnosti (tam vládla paní domu), hospodářství bylo regulováno cechovními/městskými nařízeními, hlavním cílem byl dostatek
Dům kupce - on byl často mimo dům, nebo obchod vedla paní domu, zisk hrál větší roli, děti většinou dostaly lepší vzdělání
Domácnost venkovské šlechty - práci nahradila reprezentace, ani tady neexistovala sféra soukromí, zájem o umění, volný čas, vzdělání, často i rozvětvené příbuzenstvo patřilo k domu
Další formy domů, které se od konce 18.století vytvářeli s rozvojem státní správy a industrializace:
Rodina domácího dělníka - Nemajetní námezdní pracovníci, protoindustriální produkce byla pro ně obživou, zcela bez čeledi, matka stejnou roli jako otec (první průlom v patriarchálním vzorci rodiny)
Domácnosti úředníků - oddělení domu a výdělečné činnosti (vytváření nového měšťanského ideálu rodiny)
Proměna rodinné struktury ze systému celého domu v moderní rodinu:
a) narůstání úlohy státu – byrokratizace
b) změny charakteru osídlení ve prospěch měst a protoindustrialozace
c) zvyšující se úroveň vzdělanosti
Základní strukturní změny:
1. Soudní pravomoc dříve v rodině, teď spory u veřejného soudu
2. Ochrana domu a lidí v něm dříve na pánovi, teď veřejné instituce (čeleď odměněna mzdou a zodpovídali sami za sebe)