DŮM A JEHO LIDÉ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Udávání před soud, sousedy i manželi - násilí, plýtvání majetkem, žárlivost, cizoložství
Při násilí se nesměla žena bránit protiútokem
Cizoložství bylo kriminalizováno
Sexualita
Vše co se týkalo sexuality bylo tabuizováno
16.st.se o tom mluvilo ještě otevřeně (lidé se koupali nazí), v 18.st. to bylo potlačováno (nahé koupání něco nepředstavitelného)
Pohrdání tělem a jeho zahalování
Tolerována pouze v uzavřeném manželství
Někdy zkouška na noc
U řemeslníků byl nemanželský původ problém - vyloučení z cechu
Nevěstince v 16.st. povoleny a navštěvovány
Veřejná prostituce zakázaná
Od 17.st. byly zakazovány (strach z nakažlivých nemocí)
Diskuze o sodomii (homosexualita a zoofilie) a masturbaci
Sodomie - nepřirozená sexuální praktika
Trestána smrtí upálením
U masturbace strach z neřízené sexuality
Stáří a smrt
Stáří a zabezpečení ve stáří
Nezřetelný přechod do stáří
Starý byl ten, kdo se tak cítil a měl známky stáří (šedé vlasy, slabost)
Stáří znaky zchátralosti, neužitečnosti, výsměch
Až po třicetileté válce snaha staré lidi ctít (prodloužení naděje na dožití)
Měli v domě pevné místo a nemohli být jen tak vyhnáni
Často rodiče předali dvůr dětem a uchýlili se na výměnek (zajištěni do konce života, hospodářství mělo vedení, syn se mohl oženit)
Řemeslníci často vykonávali řemeslo až do konce života
Zabezpečení vdovy po řemeslníkovi byl nový sňatek (jinak měla majetek muže nebo šla do špitálu)
Řemeslníci dětem moc živnost nepředávali, jako tovaryši se přiženili někam jinam
Špatný to měli staří tovaryši, kteří už se nemohli stát mistry, buď žili u mistrů nebo z almužen
Pokladna horníků pro zajištění vdov a dětí
První zárodky finančního zabezpečení - u vdov finančníků a úředníků
2.pol.18.stol. Zakládání pracovních domů - pro chudé, sirotky a staří
Zakládání vdovských a sirotčích pokladen
1778 všeobecný zaopatřovací ústav - pojištění na důchod, vdovské a sirotčí pokladny, hrazení svateb
Průměrná délka života a příčiny smrti
Průměrného věku 28 let se dožívalo je 40% populace
Mnoho smrtí do deseti let
Kdo se dožil dvaceti, měl šanci se dožít čtyřiceti
Šanci na vysoký věk měli úředníci, duchovní, obchodníci
Šanci zestárnout měla pětina lidí
Staří už kolem 50 let
Nejčastěji smrt nemoci, nehodou nebo neštěstím (utonutí)
Nemoci považovány za dané přírodou a lékařem ne moc ovlivnitelné
Oddávali se do rukou osudu nebo Boha a připravovali se na smrt
Umírání a pohřeb
Smrt pro ně byla začleněna do náboženství
Neznamenala absolutní konec, ale brána do onoho světa
Pohřeb - velká společenská událost, stejně jako svatba a narození
Museli být předem určení potomci a zajištěn majetek
Pohřeb byl záležitostí církve, ale spoustu rituálních praktik (ulehčení odchodu na onen svět, zahájení strachu ze smrti)
K umírajícímu povoláni všichni příbuzní, sousedé, čeleď, aby se s ním rozloučili
Svou pozůstalost upravil, aby se všem dostalo práva
Úmrtní světnice upravena svěcenou vodou, svící
Po smrti zněl v kostele umíráček, aby lidé o přítomnosti smrti věděli
Mrtvole zatlačeny oči, připravena k položení a pohřbu
Ještě tři dny ho nechali ležet v domě (kdyby náhodou mrtvý nebyl), pak ho většinou v bílém plátně položili na prkna (rakev už byla ale známá)
Stráž u mrtvého, většinou muži (u dětí a svobodných ji držely ženy a dívky) - stráž pila a veselila se
Smrt pána domu oznámena i zvířectvu
Mrtvý vynášen z domu nohama napřed, třikrát postaven na práh domu jako rozloučení