DŮM A JEHO LIDÉ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
U vyšších stavů zádušní mše
V kostele pohřbena jen šlechta a vyšší vrstva, na hřbitově opravdoví křesťané a nekřesťané mimo hřbitov
Hřbitov měl sociálně-sakrární význam - mrtví a živí jsou navzájem dále spojeni (hřbitov v centru města)
Hřbitov i pro jarmarky a odkládání starých věcí
S reformací ke smrti se mění i postoj ke hřbitovu - propagace přemístění hřbitovů na okraj nebo za města
Hřbitovy upravovány, zakládání hrobek
Do rodinné hrobky jen příbuzní, ne všichni v domě
Postupně si rodinné hrobky zakládali i nižší vrstvy
Smuteční hostina (v případě smrti pána domu, jako oslava nové vlády dědice)
Smrt připomenuta sedmý a padesátý den po pohřbu a pak po roce
Vznik měšťanské rodiny: utopie a skutečnost
Konec 18.st. * nová měšťanská forma rodiny
Pospolitost rodičů a dětí
Ekonomické zajištění - pán domu
Chod domu – žena
Vznik nového ideálu rodiny - tři strukturní změny
Oddělování domova jako místa k bydlení a pracoviště
Nová sociální formace - lékaři, úředníci, učitelé
Osvícenství - v rodinném životě uskutečnění přirozeného principu života, kde se každý rozvíjí jako svobodná osobnost
Pět hlavních rysů ideálu měšťanské rodiny:
Oddělením práce a domácnosti, sféry muže a ženy - zrušení ideálu celého domu (úplná závislost na muži, společné vzdělávání dětí)
Žena měla být hospodyní, ženou a matkou
Výchova dětí se vší ctí a láskou, bez chův, k samostatné a rozumné osobnosti, omezovány styky dětí s čeledí
Sňatek z lásky se stal normou
Sexualita - odděleni muži od žen, ložnice od dětí, nemanželské dítě opravdový skandál