DŮM A JEHO LIDÉ

C) oblékání

• Oblečení na všechny aktivity

• Jen pracovních oblek se převlékal

• Šlo výhradně o vnější dojem - ne praktičnost

• Velmi drahé zboží

• Vyjádření sociálního statutu

• Obuv byla spíše výjimkou

• Nůž jako symbol mužské autority

• Velký význam měly klobouky a pokrývka hlavy (čepec označoval vdanou ženu, závoj měly šlechtičny)

• 16. st. Výrazné a barevné oblečení mužů

• 17. st. Prosazuje se móda žen

• Praní oblečení spíše k reprezentaci, náročný proces

• Veřejné lázně, 1x týdně koupel, ale ne moc velká hygiena

Dětství a mladí

Porod a dětská úmrtnost

• V r.n žádné jednoznačné pojetí a představa o dětství

• Dětmi se myslí především do 10 let

• Pokud žili pod jednou střechou - každý kdo měl svobodný stav a podřízenost otci

• Mnoho nechtěných dětí

• Naopak ale byly děti vítanou pracovní sílou a zabezpečení rodičů ve stáří

• Narození dítěte = naplnění sňatku

• Přežití porodu bylo považováno za Boží dar

• Pomáhaly porodní báby a sousedky

• Lékař zasahoval jen v bohatších rodinách při komplikacích

• Porodní báby procházely zkoušky až od 18. Století

• Dětem se přetrhla uzdička pod jazykem, aby nebyly němé - tím časté záněty nebo vykrvácení

• Žena rodila na porodním křesle, porodní bába měla jen nůžky na prestižní pupeční šňůry

• Císařský řez se využíval jen, když matka byla mrtvá a pokoušeli se zachránit alespoň dítě

• První úspěšný císařák je doložen v 17.století (přežili ho oba)

• Když bylo dítě mrtvé ještě v břiše matky, rozřezali ho, aby ho vyndali

• Po porodu bylo dítě vykoupáno a zavinuto, matka dostala první jídlo a dítě se dalo kojné (mlezivo matky je v šestinedělí ještě škodlivé) pak se slavilo

• Křest - sociální potvrzení narození nového člověka (tím byla zažehnána těžká nebezpečí)

• Jména často po rodičích, kmotrech, světci (někdy více dětem stejné jméno, aby alespoň někdo pokračoval v tradici)

• O první děti bylo postaráno nejlíp, při více dětech je péče složitá, tak dostávali jen nejnutnější stravu

• Ženy kojily dlouho, aby oddálily další početí a neexistovala náhradní výživa

• Odnaučení kojení - mazaly si bradavky něčím hnusným, aby dítěti mléko nechutnalo

• Zavinovaly pevně děti, aby jejich tělo bylo pevné a ony mohly pracovat

• Na hygienu kojenců se moc nedbalo

• Láska k dětem byla, ale musely být připraveni na smrt dětí

• Od otce se očekávala podpora

Výchova

• Když se dítě naučilo chodit a mluvit, muselo se přizpůsobovat domácímu řádu

• Nevyrůstaly odděleně od světa dospělých - brzy poznaly problémy rodiny

• Vyrůstaly stejně doma jako na ulici a v sousedství

• Děti musely pomáháte s domácími pracemi

• Poté co děti odešly z domu, byly kontakty s rodiči velmi řídké - změnilo se to až v 19.st.

• Doporučovala se mírná přísnost

• Vykání rodičům až v 18.st.

• Rodiče předpokládali, že se o ně ve stáří postarají

• Často se s rodiči už neviděli, ale mysleli na ně prý celý život

• Děti měly dostatek času na hraní

• Dělaly lehké ale časově náročné práce - sbírání klestí, pomoc při vaření, práce na zahradě, péče o malá zvířata

• Od 16.st. školy - děti chodily většinou jen krátkodobě, ale naučily se číst, psát a počítat

• Šlechta - děti pod neustálým dozorem rodičů, musely reprezentovat, nesměly se bavit s dětmi z nižších vrstev, učily se dávat rozkazy - měly vlastní služebnictvo

• Propojení učení a hry

• Kde si nemohli dovolit soukromého vychovatele a otec neměl moc času, posílali děti do školy

• Základním školu mohla navštěvovat i děvčata, gymnázium jen kluci

  • V zš se učili číst, psát a počítat

  • Dále se učili katechismu

  • Ve škole šlo také o kázeň, klid, pořádek, přesnost a čistotu

  • Neexistoval systém tříd