Leukopoesa

Agranulocyty

• Agranulocyty neobsahuji v cytoplazmě specifická granula. To ale neznamená, že neobsahuji.

• Azurofilní granula, která byla nalezena v cytoplazmě agranulocytů, odpovídají funkci lysozomům

• Agranulocyty nemají segmentované jádro, jejich cytoplazma se barvi basofilně (zásaditými barvivy, hematoxylinem, modře)

Lymfocyty

• jsou druhým nejpočetnějším typem bílých krvinek, tvoři 20 - 30 % jejich celkového počtu.

• Podle vzniku a typu integrálních membránových proteinů jejich buněčné membrány se děli na:

T lymfocyty

• dozrávají v brzlíku

• Jsou to imunokompetentní buňky, klíčové pro rozběhnuti imunitní reakce.

• Zajišťuji buněčnou imunitu, stimuluji B-lymfocyty.

• Niči buňky transplantovaných tkaní, ale i pozměněné buňky vlastního těla (nádorové buňky, buňky napadené viry)

B lymfocyty

• zajištuji protilátkovou imunitu, působením antigenu se transformuji v imunoblasty, jejichž dělením, vznikají plazmatické buňky, které produkuji specifické protilátky.

• Některé B-lymfocyty se při styku s antigenem přemění na paměťové buňky, které zajisti velmi rychlou odpověď při opakovaném styku. Teto reakce se využívá při očkovaní - aktivní imunizaci

• B-lymfocyty tvoři asi 15% populace lymfocytů.

NK buňky -tzv. natural killers

Monocyty

• Jsou největší buňky krve.

• Velká, jednojaderná buňka se slabě zbarveným kulatým nebo excentricky uloženým buněčným jádrem, které má charakter jemné retikulární sítky.

• Monocyt je v periferní krvi v podstatě neúčinný

• Tvoři 3 - 8 % z celkového počtu bílých krvinek

• Mají schopnost fagocytózy.

• Prostupuji stěnou kapilár do vaziva, kde se mění v makrofágy a pohlcuji cizorodé buňky, rozloží je a nebezpečné antigenu předkládají jako APC (antigen prezentující buňka) k vyhodnoceni imunitnímu systému, který vyhodnotí antigen buď jako nebezpečny a spustí produkci protilátek anebo jako neškodný bez následné imunitní reakce.

Granulopoeza: vývoj granulocytů

• Prekursorova buňka je myeloblast

• Myeloblast je nejmladší mikroskopicky rozpoznatelná mateřská buňka granulopoézy

• Během diferenciace granulocytů jsou syntetizována specifická granula.

• Od stádia myelocytu s vznikají v cytoplazmě různé druhy granul a to podle funkce, jakou má vyzrálý element plnit

• Můžeme tedy rozlišit typ vznikajícího granulocytu
  neutrofilní, basofilní, eosinofilní myelocyt, metamyelocyt, granulocyt

• Metamyelocyt se již dále neděli a dozrává v granulocyty.

• myeloblast → promyelocyt → myelocyt → metamyelocyt → tyč → segment

• Granulocyt s paličkovitým jádrem =TYČ

• Granulocyt se segmentovaným jádrem= SEGMENT

VYZRÁVÁNÍ:

• Velikost buňky se zmenšuje.

• Promyelocyt větší než myeloblast

• Mizí jadérka

• Chromatin se zahušťuje, degeneruje

• Od stadia myelocytu vznikají primární (azurofilni) →v dalším vývoji specifická (neutrofilních, eosinofilních, bazofilních) granula v cytoplazmě (Označenígranulací je dáno vzhledem v mikroskopu při panoptickém barvení)

• Cytoplazma přechází z bazofilní (temně modré) na růžovou barvu