Klasická sonátová forma

 Otázka č.13

Klasická sonátová forma

a) 1) sonátová expozice (uvádí)

b) 2) sonátové provedení (zpracovává)

3) sonátová repríza (shrnuje)

expozice - podle počtu témat je členíme na takzvané oblasti

a) oblast hl.tématu

b) oblast vedl. tématu

c) oblast závěrečná

ad a) oblast hlavního tématu: - patří sem hl. téma (i několika témat), mezivěty – (důležitá je mezivěta spojovací oddíl – úsek,

který spojuje hl. téma s oblastí vedlejšího tématu, moduluje do tóniny V.T., čerpá motivický

z hlavního tématu nebo je to nová hudba. Hlavní téma je v hlavní tónině . Vedlejší téma v

dominantní tónině. Spojovací oddíl moduluje.

ad b) oblast vedlejšího tématu: - obsahuje vedlejší téma (i několik témat), obsahuje i spojky, mezivěty

ad c) závěrečná oblast: - závěrečné téma (bývá jen jedno) může též zcela chybět

provedení - podle charakteru lze rozlišit na mírné a ostré. V tomto úseku skladatel pracuje s tématy, vyhýbá

se tónině hlavní a dominantní (ty byly v expozice), moduluje: do poměrně vzdálených tónin,

je evoluční, nemusí pracovat se všemi tématy, části modulace, pohyb, neklid

a) vstup - nejdůležitější nebo nejbližší téma z expozice tématu mohou být v tónině hlavní nebo dominantní

b) vlastní provedení - hlavní oddíl nejdelší úsek – zde se témata kumulují, témata z expozice, práce – dělení témat,

diminuce, augmentace, imitace

c) příprava reprízy - připravuje návrat hlavní tóniny, častá je prodleva na dominantní hlavní tónině

repríza

a) reexpozice - opakuje všechna témata expozice, ale témata jsou v hlavní tónině

b) klasická repríza - (úplná, doslovná) – je-li vedlejší téma v moll, může být v repríze ve stejnojmenné dur, je možné

zavést i nový tématický materiál

c) zvláštní reprízy

1) neúplná repríza – nějaké téma schází (např. hl. téma, málokdy schází vedlejší téma)

2) zlomková repríza – zhuštěná témata – všechna, ale pouze části, připomenutí

3) zrcadlová repríza – opačné pořadí

- po repríze může na závěr přijít coda

coda - může být malá, velká, tématická, netematická

- rekapituluje

- v rámci kódy se může znovu zpracovávat jakékoliv téma (většinou téma, kterému předtím

nevěnoval pozornost), někdy se může koda rozvést až v druhém provedení, čímž to ale může skončit, proto musí přijít alespoň náznak reprízy – s oblibou užívá Beethoven (Beethove-

novská 5 dílná sonátová forma (expozice, provedení, repríza, coda, repríza2)

Sonátová forma může být monotématická a polytématická

a) monotématická - témata vycházejí z jednoho motivického materiálu, jsou si velmi podobná

b) polytématická - velmi kontrastní, 2-3 témata

hl.téma - bývá rytmicky výrazné, energické, rázné (mužské)

v.téma - je kontrastní, melodické, zpěvné (ženské)

závěrečné – není tak výrazné jako hl. a vedlejší téma