Přenosová média (měděné a optické kabely, bezdrátový přenos)

Wireless transmissions (bezdrátové přenosy)

jako "bezdrátové" (wireless) se obvykle označují takové přenosy, které využívají některou z technik přenosu bez použití drátových přenosových cest, a při které vysílač i přijímač jsou pevné a nepohybují se.

Wireless Local Loop (bezdrátová místní smyčka, bezdrátová účastnická přípojka)

tímto termínem se obvykle označuje bezdrátová náhrada metalického vedení mezi telefonní ústřednou a účastnickým přístrojem v domácnosti, kanceláři apod. Obecněji se takto označuje bezdrátový spoj, který zakončuje určité vedení (například dálkové) tím, že vytváří jeho poslední část vedoucí až ke koncovému uživateli. Příkladem použití bezdrátové místní smyčky mohou být telefony Hughes, které u nás instalovat SPT Telecom v místech nedostatku telefonních linek.

Narrow-band transmissions (přenosy v úzkém frekvenčním pásmu)

bezdrátové vysílání může být prováděno pomocí signálu soustředěného do velmi úzkého frekvenčního pásma. To na jedné straně šetří frekvencemi, kterých rozhodně není nadbytek, ale na druhé straně to vyžaduje dosti přesné naladění obou komunikujících stran na stejnou frekvenci, a je to také více citlivé na různá rušení.

Spread spectrum transmissions (přenosy v rozprostřeném spektru)

alternativou k vysílání v úzkém frekvenčním pásmu je vysílání v širším frekvenčním pásmu než by bylo nezbytně nutné. Výhodou je větší odolnost proti rušení na jednotlivých frekvencích i menší nároky na naladění přijímače a vysílače.

Mobile transmission (mobilní přenos)

takto se označuje přenos, při kterém se alespoň jeden z účastníků bezdrátového přenosu pohybuje. Základním problémem takovýchto komunikací je kromě dosahu a kvality přenosy také problém s použitím frekvencí, tak aby každá komunikující dvojice mohla používat samostatnou frekvenci a jednotlivé přenosy se neovlivňovaly navzájem. Pokud se totiž počet vzájemně komunikujících dvojic může dynamicky měnit, není možné jim potřebné frekvence přidělit (alokovat) staticky.

Cellular transmission (buňkový přenos)

dnes nejčastěji používané řešení problému s alokací frekvencí u mobilních bezdrátových komunikací spočívá v rozdělení teritória pohybu na dílčí oblasti (tzv. buňky), do kterých jsou umístěny tzv. základnové stanice. V rámci každé buňky pak pohybující se stanice komunikuje se základnovou stanicí buňky na některé z frekvencí, které jsou pro danou buňku vyhrazeny. Přitom všechny okolní buňky používají odlišné frekvence, tak aby nedocházelo k interferenci (a stejné frekvence mohou být znovu využity až v nesousedních buňkách). Při přechodu pohybující se stanice z jedné buňky do jiné dochází k tzv. předání spojení (handover) ze základnové stanice opouštěné buňky na základnovou stanici nové buňky.