Karel-Hynek-Mácha-Máj
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Cikáni – román obsahem podobný Máji nesoucí romantické motivy. Druhořadá zápletka vyvážena působivým líčením přírody i otázkami vášně a osudu.
Marinka – tragická povídka má formu kompozičně promyšlené hudební skladby. Založena na kontrastu duševní krásy dívky a její hmotné bídy. Dívka nakonec podlehne tuberkulóze.
Své náměty Mácha čerpal jednak z poznatků ze svých cesta, jednak z rozsáhlé četby romantických autorů, jako byl George G. Byron, Walter Scott či Johann Wolfgang Goethe. Popisovaná krajinná scenérie Máje se váže ke skutečné krajině v okolí Doks, k dokskému rybníku (dnešnímu Máchovu jezeru) pod hradem Bezděz. Je možné, že příběh byl inspirován skutečnou událostí - jistý Hynek Schiffner, který pocházel z vesnice Dubá nedaleko Doks, zemřel roku 1774 lámáním v kole poté, co zabil svého otce, který bránil jeho lásce. Mácha vytvořil tzv. novočeský jamb, když na konec veršů kladl jednoslabičná slova. Do filmové podoby převedl nejznámější Máchovo dílo Máj v roce 2008 režisér F. A. Brabec. V této době se můžeme setkat také s Josefem Kajetánem Tylem (Strakonický dudák, Fidlovačka), Karlem Sabinou (Oživené hroby, Prodaná nevěsta – libreto) či Karlem Jaromírem Erbenem (Kytice).
LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT
Romantismus vystřídal v literatuře osvícenství a přechod mezi nimi byl v české literatuře velmi rozpačitý. Začala se objevovat otázka, zda má literatura mít funkci didaktickou či estetickou. Romantismus se v české literatuře nikdy plně nerozvinul, jediným skutečným romantickým básníkem byl Karel Hynek Mácha. V rámci českého romantismu se rozvíjely žánry poezie, prózy i dramatu, velmi oblíbeným útvarem byla balada a pohádka, dochází k rozkvětu poezie, venkovské prózy, satiry, publicistiky a hlavně divadla. V dílech se často vyskytovala ironie, k oblíbeným tématům patřilo putování, dálky, cesta, poutníci a jezera, děj se často odehrával na rozpadlých hradech či opuštěných místech.
Společensko-historické pozadí
Třetí etapa národní obrození (1830 – 1848) byla důležitým mezníkem ve společenském vývoji jak v českých zemích, tak i ve světě. Revoluční rok 1848 vyvolal v našem prostředí růst politického uvědomění a nastolil otázku národní svobody. Zvyšovala se poptávka po knihách a ostatním zboží, díky čemuž se čeština čím díl tím více stávala jazykem veřejného života. Rozvíjela se vědecká činnost, byla založena Matice česká a Vlastenecké (Národní) muzeum, dále činnost vydavatelská, například Česká expedice atd. Obrozenci považovali hrané české slovo za velmi důležité, takže vznikaly nová divadla, například Nosticovo divadlo či divadlo Bouda. V roce 1868 byl položen základní kámen Národního divadla. V neposlední řadě se probudilo emancipační hnutí žen a vznikly školy pro české dívky.