11 Malý-princ

Had - jeho uštknutí navrací malého prince zpět na svoji planetu

8. DĚJ:
Kniha vypráví o pilotovi, jenž havaroval se svým letadlem na saharské poušti. Na poušti se setká s malým princem. Ten přišel z daleké planetky B 612. Princ z ní uprchl, neboť zapochyboval o lásce květiny (růže), kterou miloval.
Malý princ vyprávěl pilotovi o planetách, které zatím navštívil. Obyvatelé těchto planet představovali pokřivené lidské charaktery. Rozkazovačný král, který chtěl všemu vládnout. Domýšlivec, jenž chce být sále obdivován. Pijan, který pije, aby zapomněl, že se stydí za to, že pije. Businessman, jenž stále počítá hvězdy. Zeměpisec zase neustále vyzvídal, co kde malý princ viděl, aby si vše mohl zaznamenat. Na šesté planetě se malý princ setkal se smutným pracovitým lampářem, který stále zhasínal a rozsvěcel pouliční lampu.
Princovo putování skončilo na sedmé planetě - Zemi. Zde se setkal s liškou, jež ho zasvětila do tajemství hlubokého citu ("vidět srdcem") a přivedla k poznání, co pro něho květina znamená. Prostřednictvím lišky poznal princ, co je skutečné přátelství, jak proniknout k podstatě věcí. Díky ní také pochopil, že co je důležité, je očím neviditelné, že jen srdcem správně vidíme. Po setkání s výhybkářem věčně spěchajících vlaků a obchodníkem prodávajícím pilulky utěšující žízeň pochopil malý princ nesmyslnost lidského spěchu a honby za náhražkami.
Během princova vypravování došla pilotovi voda. Princ pomohl žíznícímu letci najít studnu. Poté letec-vypravěč dokončil opravu stroje. Malý princ byl stále smutnější, protože toužil po návratu domů. Jeho planeta byla příliš daleko. Princ pilotovi řekl, že jeho cesta je těžká, a proto s sebou nemůže vzít své tělo. V písku se zableskl had, který ho uštknul do kotníku, a tak se cestou smrti vrátila princova duše na planetu ke květině, za níž se cítil být odpovědný.

9. JAZYK:

• spisovný

• přímá řeč - velice častý jev

• nepřímá řeč - pokaždé když malý princ opouští nějakou z navštívených planetek

• objevují se jak vnitřní monology - když malý princ uvažuje o své květině (např. Strašně by ji to mrzelo, řekl si, kdyby to viděla...) - tak dialogy, které často vedou k zamyšlení (např. "Tady je mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.")

• z počátku psáno v ich-formě - autor popisuje svoje dětství; dále převládá er-forma

• retrospektiva (malý princ se vrací ve vzpomínkách na jiné planety, které navštívil)

• eufonie

• metafora - stará opuštěná skořápka (princovo mrtvého tělo)

• přirovnání (klesl pomalu, jako padá strom)

• personifikace - velice častá - zvířata, květiny i věci se chovají jako lidé (např. hvězdy se tiše smějí; vítr dlouho spal; studna zpívá)

• hyperbola (rychlík otřásl domkem výhybkáře)

• epiteton

• oxymóron (jste krásné, ale prázdné)