16. Divá Bára - Božena Němcová

1. kapitola

Později odjel Jozífek do školy, rodiče z něj chtěli mít pátera, a Eliška byla poslána k tetě do Prahy. Bára zůstala sama a vzpomínala na své přátele, hlavně na Elišku. Eliščina matka Pepinka četla Báře dopisy, 2 které přicházely z Prahy, a tak jí čas do návratu přítelkyně rychleji utekl. Teta se díky novému lékaři uzdravila a Eliška se po třech letech vrátila do Vesce. Byl dospělejší a mnohem krásnější, což Báru zarazilo, ale brzy poznala, že se Eliščina povaha nezměnila a je pořád tak milá a hodná. Děvčata šla házet věnečky – Bářin se zachytil ne větvičce, zatímco Eliščin odplul, a to znamenalo, že se vdá do daleka. Eliška přiznala, že se v Praze zamilovala do tetina lékaře Hynka a že si tajně dopisují. Jenže mezitím už panna Pepinka našla Elišce jiného ženicha, pana správce.

1. kapitola

Bára se rozhodla, že Elišce pomůže, a převlékla se za strašidlo, aby správce vylekala. Jako duch mu řekla, že jestli ještě jednou přijde na námluvy, bude s ním konec. Lidé strašidlo viděli, začali ho honit a brzy našli odhozenou plachtu a Bářinu sukni. Utekla jim tak, že přeplavala potok. Bára musela za trest přespat v márnici. Lidé očekávali, že se konečně začne bát. Její otec a pes Lišaj si ustlali venku, aby Bára nebyla tak sama. Bára se nebojí, ale přece jen je jí úzko. Brzy ráno šel kolem hřbitova myslivec a Báru z márnice vysvobodil, ačkoli o to nestála. Vyznal jí lásku a požádal ji o ruku. Ona i Jakub se za myslivcem odstěhovali do hájovny. Eliščina pražská teta poslala panně Pepince dopis, že odkáže všechen svůj majetek, když se vdá za lékaře. Panna Pepinka nakonec svolila. Josífek sice nechtěl být páterem, ale když se jeho milovaná Bára vdala, podvolil se.