17. Karel Hynek Mácha, Máj
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
III. Zpěv
Líčení Vilémovy popravy, doprovázen davem stoupá k popravčímu kolu. Vilém se naposledy loučí se zemí, která pro něj byla jedinou jistotou. Vzpomíná také na dětství, jež pro něj bylo nejkrásnějším obdobím života. Je popraven katem a vpleten do kola. Zvolání: Viléme! Viléme!! Viléme!!!
krásná příroda x tragický osud člověka (vyvrcholení skladby)
II. Intermezzo
Loupežníci truchlí nad ztrátou svého pána a příroda přizvukuje. Končí zvoláním: Pán náš zhynul! Zhynul!! Zhynul!!!
IV. Zpěv
Po Vilémově smrti poutník (vypravěč – Hynek) projíždí krajinou, kde se příběh odehrával. Nalézá kostru Viléma na popravčím kole a v hospodě se dozvídá celou historii. Do kraje se vrací na jaře, stýská se mu po dětství. Existenciální úvahy (jako by vypravěč splýval s Vilémem) zoufalství, touha po nikdy nenaplněné lásce. Opakování veršů z předchozích zpěvů.
Zvolání: Hynku! Viléme!! Jarmilo!!! (lyrický subjekt se ztotožňuje s osudy hrdinů, soucítí s nimi)
vyvrcholení – časový posun o 7 let
subjektivizace – Mácha splývá s postavou Viléma
po vydání knihy se zvedla vlna odporu a záporné kritiky (důležitější je výchovný, vlastenecký cíl než estetická funkce) - záporné přijetí Máje -> střet dvou generací
celkové vyznění je pesimistické, melancholické x některé pasáže optimistické (melodičnost, eufonie) = popisy přírody
Vyprávěcí způsoby
Styl popisný – dlouhé popisy krajiny + částečně styl vypravovací – jednoduchý děj
Typy promluv – monolog Viléma a jediný dialog je v prvním zpěvu mezi Jarmilou a poslem
Převaha er formy
Veršová výstavba
Jamb a trochej
jamb = vzestupná metrická stopa složená ze dvou slabik, první krátké a druhé dlouhé (nepřízvučná první a přízvučná druhá slabika – pro češtinu netypické)
trochej = sestupná metrická stopa složená ze dvou slabik, první dlouhé a druhé krátké (první přízvučná a druhá nepřízvučná slabika – pro češtinu přirozené)
Pravidelný, střídavý (abab), sdružený (aabb), obročný (abba)
Mácha tvořil tzv. novočeský jamb
III. část
Jazykové prostředky
Spisovný jazyk ve verších
Bohatá slovní zásoba
Hudebnost – opakování celých celků, eufonie, kakofonie (řetězů řinčí hřmot)
Protikladné představy, barevné kontrasty
Tropy a figury
Oxymórony – mrtvé milenky cit
Metafory, metonymie, přirovnání, řečnické otázky
pojmenování obrazná – tropy:
epiteton (básnický přívlastek) – blíže určuje, popisuje, přibližuje zobrazovanou skutečnost vyjádřenou podstatným jménem; epiteton constans (stálé) – označuje očekávanou, opakovanou u téhož jména – širé pole, rychlonohý Achilleus; epiteton ornans (zdobné) – vyjadřuje citové, subjektivní hodnocení – růžový večer (Mácha),
přirovnání (příměr) – pojmenování upozorňující na vzájemnou podobu věcí, přirovnávají se vlastnosti (bílý jako sníh), spojovací výrazy – jak, jako, jakoby, než, ani, co – rychlejší než já, slzy co perly