18. Milan Kundera, Žert

- vyučoval odbornou literaturu, ale byl vyloučen, když tajná policie zabavila jeho korespondenci zesměšňující vysoce postaveného funkcionáře

- údajně roku 1950 oznámil na SNB Miroslava Dvořáčka, který v inscenovaném pokusu unikl od trestu smrti a 14 strávil v lágrech – uranové doly – ON TO POPÍRÁ, nevíme to jistě, Ústav pro studium tot. Režimů našel záznam

- jeho udání je v 1952 uvedeno jako příklad spolupráce občana s orgány SNB

- z KSČ byl loučen po čistkách v 70. letech

- v 60. letech se stal aktérem snah o liberalizaci kulturních poměrů

- 1967 vystoupil na IV: sjezdu Svazu čs. spisovatelů – odsoudil pokus zakázat filmy Věry Chytilové

- 1978 vydává knihu Kniha smíchu a zapomnění – je mu odebráno občanství

- do čs příliš nejezdí ale udržuje kontakty

- české překlady téměř nevydává

- během návštěvy FR se setkal s AB

- je pro něj typické vrstvení dějových linek

- po sovětské invazi v 1968 ztratil zájem publikovat

- 1975 emigruje

Dílo:

- 50. léta: socialistický realismus, sbírka Člověk zahrada širá - poezie

- 60. léta: dramata, Majitelé klíčů, Ptákovina

- próza: Směšné lásky (1970) – povídky, obsahují základní rysy jeho pozdějších děl

- román: Žert (1967) – vyrovnává se s traumatem zločinů 50. let, s ironií zobrazuje kulturní lídry 60. let např. stalinistické básníky, kteří konvertovali k existencialismu a jiným směrům

- Pavel Zemánek podle většiny interpretů odkazuje k Pavlu Kohoutovi

- v románu je zapracovaná i rozsáhlá esej o folklóru

- proto je řazen k představitelům literární postmoderny jako Umberto Eco – do textů integrují „encyklopedii“ nebo esej

- Život je jinde – obecnější rovina 50. let, napsal ještě v ČSR

- Valčík na rozloučenou – rysy grotesky – hlavní hrdina se rozhodne pro emigraci

- Kniha smíchu a zapomnění – kritizuje domovinu prostřednictvím Gustava Husáka a Karla Gotta („idiot hudby“), text je plný filozofických úvah – typy smíchu přirovnané k režimům

- Nesnesitelná lehkost bytí (1984) – proslavila Kunderu ve světě

- Nesmrtelnost (1993) – poslední titul v češtině, neobjevuje se česká tématika

- Pomalost (1995), Totožnost, Nevědomost (2000), Slavnost bezvýznamnosti (2013)

• Literární a obecně kulturní kontext

POSTMODERNISMUS

nejedná se o umělecký směr – neměl daná pravidla

- poslední třetina 20. století

- postmodernismus dokazuje současný paradoxní stav – čím dokonalejší je vědecké poznání, tím více

se vzdaluje od člověka, a tím větší je propast mezi člověkem a vědou

- uplatňuje se dvojúrovňovost estetického vnímání díla: kniha by měla oslovit běžného i náročného

čtenáře

- knihám konkuruje televize, kino, internet – kniha musí zaujmout jinak než dřív

- spojování odlišných stylových prvků a postupů, míšení žánrů (román je zároveň detektivka,