19. Proměna

19. Proměna – Franz Kafka

Analýza uměleckého textu:

I. část:

• Zasazení výňatku do kontextu díla: ?

• Téma: odcizení Řehoře od zbytku světa

• Motiv: smrt, povrchnost, hmyz, byt, pokoj

• Časoprostor: čas neuveden, maloměšťácký byt Řehořovi rodiny v nejmenovaném městě, Řehořův pokoj

• Kompoziční výstavba: chronologická, 3 kapitoly

• Druh / žánr: epika/povídka

II. část:

• Vypravěč/lyrický subjekt: er-forma

• Postavy a jejich charakteristika:

Řehoř Samsa – cestující obchodník, ochotně nosí výplatu domů, živí rodinu, chce, aby žila pohodlně, a nechce jim působit jakékoliv starosti, je svědomitý. Po proměně v hmyz, se nad tím nepozastavuje; řeší to, že přijde pozdě do práce. Nepřemýšlí, proč se proměnil, s pokorou snáší odpor svých blízkých, nesnaží se jim dát najevo, že rozumí tomu, když se o něm baví jako o nějaké příšeře, že je pořád v nitru stejný jako dříve. Nechce jim způsobovat starosti. Je smířený

Markétka – Řehořova sedmnáctiletá sestra, hudebně nadaná, svého bratra má velice ráda. Jediná z rodiny, která Řehoře lituje a stará se o něj, snaží se před ním překonávat svůj odpor. Kvůli nedostatku finančních prostředků musí začít pracovat, její charakter se mění, bratrův stav jí začíná být lhostejný a nenávidí ho za to, že je rodině přítěží.

matka – Myslí si, že jeho stav je pouze přechodný a čeká, že se jí vrátí zpět “jejich starý Řehoř”, při přímé konfrontaci se svým potomkem se však příšerně vyděsí a má z něj hrůzu. Musí si najít zaměstnání a syn se pro ni, stejně jako pro ostatní, stává jen nenáviděným břemenem.

otec – Vyhýbá se kontaktu se synem, při setkání ho odhání – Řehoř je mu odporný.

Gréta – posluhovačka, Řehořem opovrhuje, nenazývá ho jménem ale pouze “to”

Dále nájemníci, pan prokurátor

• Vyprávěcí způsoby: přímá řeč

• Typy promluv: monology, dialogy

• Jazykové prostředky: spisovný jazyk, krátké strohé věty,

III. část:

• Jazykové prostředky a jejich fce ve výňatku: ?

• Tropy a figury a jejich fce ve výňatku: ?

Literárněhistorický kontext:

• O autorovy:

  • Pražská německá próza

  • Narozen v Praze, zemřel v Rakousku

  • Žid, nerozuměl si s otcem, matku měl rád, zdědil po ní neklid, nejistotu

  • Obdivoval Slavné české osobnosti (B. Němcová, B. Smetana,…)

  • Opovrhoval výchovou a vzděláváním na školách

  • Vystudoval práva – na začátku pracoval v dělnické pojišťovně

  • Duševní poruchy, kritický ke své tvorbě, kamarád Max Brod – měl po jeho smrti zničit povídky – neudělal to – dokončil dílo Nezvěstný

  • Měl několik milenek (poslední – Dora Diamantová – byla s ním před jeho smrtí – TBC)

  • Charakteristika Kafkových děl:

Jeho svět je absurdní a nejneuvěřitelnější situace prezentuje jako samozřejmé

Tvorba nás zneklidňuje a provokuje náš rozum