Literární interpretace č. 14 - Romance pro křídlovku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Šimon Žáček, 3. B
LITERÁRNÍ INTERPRETACE č. 14
Název díla: Romance pro křídlovku
Autor: František Hrubín
Základní informace o autorovi: Vítězslav Nezval (r. 1910 – r. 1971) byl významný český básník, prozaik, dramatik a překladatel první poloviny 20. století. Narodil se v Praze do rodiny stavitelského asistenta; otec však brzy po jeho narození musel narukovat, a tak se rodina přestěhovala do rodiště Hrubínovi matky v Lešanech. Později odjel studovat postupně na tři různá gymnázia v Praze. Po maturitě se pokoušel studovat na právnické a filosofické fakultě v Praze, nicméně neúspěšně. Ve 24 letech začal pracovat v pražské Ústřední knihovně. Tuto práci později nahradil Hrubín administrativou v ministerstvu financí, až v od roku 1946 působí jako spisovatel na plný úvazek. Na II. sjezdu Svazu českých spisovatelů roku 1956 se Hrubín vyjádřil negativně ke spojování literatury s komunistickou agitací. Jeho plamenný projev nesl za následky zákaz činnosti, který později opatrně opadal. Kvůli tomu se více začal věnovat dětské literatuře. Byl spoluzakladatelem dětského časopisu Mateřídouška, jenž funguje dodnes, a periodiky o dětské literatuře - Zlatý máj. Přispíval dále do Akordu, Kritického měsíčníku, Generace, Literárních novin, Lidových novin, Plamene aj. Rovněž překládal spoustu děl z francouzštiny do češtiny, především prokleté básníky. Po čtyřicítce se Hrubín s rodinou přestěhoval do Chlumu u Třeboně, v jižních Čechách prožil necelých 21 let, než zemřel. František Hrubín je přední představitel české milostné a přírodní lyriky; svou poezií se snaží o harmonizaci protikladů, smířlivost a jasnost. Jeho dílo inspirovalo zejména dětství prožité v Lešanech, rovněž básně Josefa Hory, Františka Halase a dalších. Z jeho díla jsou nejznámější lyrickoepická skladba Hirošima, poema Jobova noc a Romance pro křídlovku a drama Srpnová neděle.
1. Literární druh díla: lyriko-epika
Literární žánr díla: autobiografická milostná poema (básnická povídka)
Námět díla: Příběh dospívání mladého muže, který se musí poprat s kontrasty života a smrti, fyzické a citové lásky, klidu přírody a shonu života mezi lidmi, mládí a stáři, pomíjivosti života a nesmrtelnosti lásky, s úmrtím dvou blízkých lidí. Silným symbolem je kolotočářova křídlovka, symbol koloběhu života a smrti (hraje se na ní na pohřbech, na svatbách, při narození).
2. TEMATICKÁ VRSTVA
Děj – fabule: Mladý František vstupuje do dospělosti poté, co ho tatínek naučil poprvé se oholit břitvou. Ve svých 20 letech (konec léta 1930) přijede do Františkova bydliště v Lešanech pouť, kde František potkává mladé děvče od kolotočů, Terinu. František si k ní postupně během několika dní vybuduje silné milostné potu, nicméně jeho pokus o opravdové sblížení s Terinou překazí starší Františkova milostná známost, Tonka. S Tonkou se mladík dříve scházel u řeky, avšak nyní se mu znechutila a fyzická touha po ní vyprchala. Terina odjela dalšího rána (28. srpna) pryč a Františkovi zbyla jen silná vzpomínka. Večer nato mu umírá dědeček, o kterého se musel starat, jelikož trpěl stařeckou demencí a hovořil již jen s dávno mrtvými bližními. Další den přijíždí tatínek a teta, aby zajistili pohřeb. V roce 1933 přijíždí pouť znovu, tentokrát spolu Terina s Františkem tráví více času. Hrozbu představuje kolotočář Viktor, který si chce na základě tradice Terinu vzít. Když Terina přiběhne k Františkovi s Viktorovou čepicí plnou třešní, Františka to pobouří a čepici po ní hodí. Terina uteče. Rok nato František Terinu znovu vyhlíží, když pouť přijede, Viktor mu oznamuje, že dívka zemřela na záškrt. Jednoho večera o několik let později se František s Viktorem náhodně potkají v hospodě a vyráží do Lešan uctít společně památku Teriny. František se od hrobníka dovídá, že její hrob zde již dva rok není.