Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Literární interpretace č. 14 - Romance pro křídlovku

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (21,81 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Šimon Žáček, 3. B LITERÁRNÍ INTERPRETACE č. 14 Název díla: Romance pro křídlovku Autor: František Hrubín Základní informace o autorovi: Vítězslav Nezval (r. 1910 – r. 1971) byl významný český básník, prozaik, dramatik a překladatel první poloviny 20. století. Narodil se v Praze do rodiny stavitelského asistenta; otec však brzy po jeho narození musel narukovat, a tak se rodina přestěhovala do rodiště Hrubínovi matky v Lešanech. Později odjel studovat postupně na tři různá gymnázia v Praze. Po maturitě se pokoušel studovat na právnické a filosofické fakultě v Praze, nicméně neúspěšně. Ve 24 letech začal pracovat v pražské Ústřední knihovně. Tuto práci později nahradil Hrubín administrativou v ministerstvu financí, až v od roku 1946 působí jako spisovatel na plný úvazek. Na II. sjezdu Svazu českých spisovatelů roku 1956 se Hrubín vyjádřil negativně ke spojování literatury s komunistickou agitací. Jeho plamenný projev nesl za následky zákaz činnosti, který později opatrně opadal. Kvůli tomu se více začal věnovat dětské literatuře. Byl spoluzakladatelem dětského časopisu Mateřídouška, jenž funguje dodnes, a periodiky o dětské literatuře - Zlatý máj. Přispíval dále do Akordu, Kritického měsíčníku, Generace, Literárních novin, Lidových novin, Plamene aj. Rovněž překládal spoustu děl z francouzštiny do češtiny, především prokleté básníky. Po čtyřicítce se Hrubín s rodinou přestěhoval do Chlumu u Třeboně, v jižních Čechách prožil necelých 21 let, než zemřel. František Hrubín je přední představitel české milostné a přírodní lyriky; svou poezií se snaží o harmonizaci protikladů, smířlivost a jasnost. Jeho dílo inspirovalo zejména dětství prožité v Lešanech, rovněž básně Josefa Hory, Františka Halase a dalších. Z jeho díla jsou nejznámější lyrickoepická skladba Hirošima, poema Jobova noc a Romance pro křídlovku a drama Srpnová neděle. 1.Literární druh díla: lyriko-epika Literární žánr díla: autobiografická milostná poema (básnická povídka) Námět díla: Příběh dospívání mladého muže, který se musí poprat s kontrasty života a smrti, fyzické a citové lásky, klidu přírody a shonu života mezi lidmi, mládí a stáři, pomíjivosti života a nesmrtelnosti lásky, s úmrtím dvou blízkých lidí. Silným symbolem je kolotočářova křídlovka, symbol koloběhu života a smrti (hraje se na ní na pohřbech, na svatbách, při narození). 2.TEMATICKÁ VRSTVA Děj – fabule: Mladý František vstupuje do dospělosti poté, co ho tatínek naučil poprvé se oholit břitvou. Ve svých 20 letech (konec léta 1930) přijede do Františkova bydliště v Lešanech pouť, kde František potkává mladé děvče od kolotočů, Terinu. František si k ní postupně během několika dní vybuduje silné milostné potu, nicméně jeho pokus o opravdové sblížení s Terinou překazí starší Františkova milostná známost, Tonka. S Tonkou se mladík dříve scházel u řeky, avšak nyní se mu znechutila a fyzická touha po ní vyprchala. Terina odjela dalšího rána (28. srpna) pryč a Františkovi zbyla jen silná vzpomínka. Večer nato mu umírá dědeček, o kterého se musel starat, jelikož trpěl stařeckou demencí a hovořil již jen s dávno mrtvými bližními. Další den přijíždí tatínek a teta, aby zajistili pohřeb. V roce 1933 přijíždí pouť znovu, tentokrát spolu Terina s Františkem tráví více času. Hrozbu představuje kolotočář Viktor, který si chce na základě tradice Terinu vzít. Když Terina přiběhne k Františkovi s Viktorovou čepicí plnou třešní, Františka to pobouří a čepici po ní hodí. Terina uteče. Rok nato František Terinu znovu vyhlíží, když pouť přijede, Viktor mu oznamuje, že dívka zemřela na záškrt. Jednoho večera o několik let později se František s Viktorem náhodně potkají v hospodě a vyráží do Lešan uctít společně památku Teriny. František se od hrobníka dovídá, že její hrob zde již dva rok není. Děj – syžet: Děj je vyprávěn v několika časových rovinách, opírá se o opakující se veršové motivy („Já umřít? Už dnes je mne víc“, „Sedím v okně a bdím. Musím bdít.“ ). Nad každým časovým úsekem se objevuje datum a děj je posouván dopředu zejména slovesy vyjadřující činy a pohyby, občas i stručnými dialogy (objevuje se přímá řeč) a vnitřními monology. Ovšem v promluvách vypravěče k sobě a ke čtenářům (v noci 28. srpna 1930) a reflektování děje (pasáže v závorkách) je děj značně retardován. Skladba proto neustále balancuje mezi lyričnem a epičnem blížící se až k básni v próze. Verš je strukturován velmi volně (až na pár rýmujících se slok) a jednotlivé sloky mají jejich libovolný počet. Nový verš je vždy odsazený tak, aby jakoby navazoval na umístění konce verše předešlého. Vypravěč / Lyrický subjekt: Děj je vyprávěn v ich-formě. Lyrickým subjektem je v poemě autor sám, který jednak do děje zasahuje v podobě Františka a jednak jej i reflektuje ať už v noci 28. srpna 1930 nebo na konci roku 1961. Jeho postoj k postavám je založen na silné subjektivitě. Prostředí: Příběh se odehrává v rozmezí let 1930 – 1961 ve vypravěčově rodišti v Lešanech a v okolí. Poema obsahuje pár vzpomínek z Františkova dospívání, dále události kolem příjezdu pouti a úmrtí dědečka ve dnech 27. - 29. srpna 1930, opětovné příjezdy poutí v červnu 1933 a1934 a listopadové setkání Františka a Viktora na přelomu 40. a 50. let. Postavy: FRANTIŠEK – mladý, zmatený, citlivý a vášnivý hoch; řeší vnitřní spor mezi přitažlivostí Tonky a bláznivou zamilovaností k Terině; s Terininou smrtí se nesmířil TERINA – mladá, prostá a optimistická dívenka od kolotočů DĚDEČEK – pomatený stařec, mluví pouze k mrtvým příbuzným a přátelům – jakoby mimo pozemský život; Františka poznává až těsně před svou smrtí TONKA – frivolní a prostopášná samice VIKTOR – materialistický kolotočář, z důvodů tradice si chce vzít Terinu za ženu, se svým sokem Františkem se po letech usmíří TATÍNEK – zmiňován ve vzpomínkách Františka; není smířen s dospěním chlapce, chtěl z něj mít učitele; po smrti dědečka přijíždí a truchlí nad jeho mrtvým tělem TETA – objevuje se s tatínkem po dědově smrti a dále v červenci roku 1934, kdy se snaží komunikovat se zdrceným Františkem po

Témata, do kterých materiál patří