19. Proměna

Jeho svět je světem odcizování člověka

Tvorba je pesimistická, ale zároveň humanistická, chce zachraňovat člověka, ale nedokáže to

• Další autorova díla: Dopis otci, Dopisy Mileně, Proces, Zámek, Amerika = Nezvěstný, Rozhodnutí, Ortel, Umělec v hladovění, Rozjímání, Venkovský lékař

• Kontext autorovy tvorby: vrcholné dílo, vydáno 1915

• Literární / obecně kulturní kontext:

Další autoři: Pražská německá próza – Egon Ervin Kisch (Pražský pitaval), Franz Werfel (Píseň o Bernadettě), USA – Ernest Hemingway (Stařec a moře, Sbohem armádo, Komu zvoní hrana), John Steinbeck (O myších a lidech); N – Lion Feuchtwanger (Židovka z Toleda), Erich Maria Remarque (Na západní frontě klid); VB – George Bernard Shaw (Pygmalion); Francie – Romain Rolland (Petr a Lucie), Antoine de Saint-Exupéry (Malý princ)

Století, ve kterém tvořil: 1. pol. 20. stol. - počátek

Literární a kulturní zařazení: Próza 1. pol. 20. stol. – Existencialismus ( = vznikl jako protiklad impresionismu a naturalismu tzn. odmítl umění zobrazující skutečnost i umění snažící zprostředkovat skutečnost pomocí dojmů, jeho hlavním cílem je vyjádřit vlastní prožitky a vlastní pocity, pro zvýšení efektu prožitku často dochází k deformaci reality.); Pražská německá próza ( = autoři původem z Německa tvoří v Praze)

Děj:

Řehoř Samsa se jednou ráno probudil a zjistil, že se proměnil ve velký hmyz. Nestihl tedy vlak a nesplnil pracovní úkol. Učil se používat svoje nové tělo. Když se rodina dostala do jeho pokoje, zděsila se. Jediná sestra se o něj nejdříve starala, pomáhala mu, nosila mu jídlo, ale po nějaké době v něm přestala vidět svého bratra a viděla v něm jenom hmyz. Řehoř myslel a cítil jako člověk, proměna byla pouze tělesná. Markéta s matkou odklízely nábytek v Řehořově pokoji, Řehoř se nechtěl vzdát svého oblíbeného obrazu. Když matka viděla Řehoře, ulekla se a omdlela. Markéta běžela pro esenci, aby matku vzkřísila. Řehoř běžel za sestrou, aby jí poradil, kterou lahvičku má vzít a přitom byl trošku poraněn střepem z lahvičky, která Markétě spadla. Když přišel otec, myslel si, že se Řehoř dopustil násilí. Otec po něm házel jablka a jedno jablko ho velmi zranilo. Řehoř vyděsil svým vzhledem i uklízečku a muže, kterým rodina z finančních důvodů pronajala byt. Řehoř pochopil, že všem překáží a nechtěl být na obtíž. Zemřel. Z jeho smrti měli všichni radost a zapomněli na něj.