20) Počátky realismu a kritický realismus v české literatuře
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
20. POČÁTKY REALISMU A KRITICKÝ REALISMUS V ČESKÉ LIT.
Realismus: - nový literární směr, který vzniká současně s romantismem, ale rozvíjí se hlavně ve druhé polovině 19. stol.
- hl. hrdina bývá člověk typický pro svojí dobu a společnost, ničím se nevymyká průměru a v literárním díle se vyvíjí. Protože autoři často poukazují na nedostatky ve společnosti, hovoříme často o tzv. Kritickém realismu.
- realismus se rozšířil ve všech světových literaturách a v Čechách ho prosazovali: Májovci, lumírovci, ruchovci
Součastně s realismem vzniká: Naturalismus – je to krajní forma realismu, líčí hrdinu jako člověka, který je předurčen zděděnými vlastnostmi a vlivem prostředí k určitému životu. Přeceňuje biologickou stránku člověka a také vliv prostředí na člověka (zejména ten negativní)
Karel Havlíček Borovský
-zakladatel moderního novinářství, české kritiky a autor satirických děl.
-* v Borové u Přibyslavi, studoval gympl v Německém Brodě, filosofii v Praze a potom vstoupil do kněžského semináře, ze semináře byl vyloučen, věnoval se studiu české a slovenské lit., cestoval po Čechách, Slovensku a Polsku, důležitý byl pobyt v Rusku, tam odjel r.1842 na Šafaříkovo doporučení jako vychovatel do šlechtické rodiny, poznal že Ruský carismus je stejný jako Rakouský absolutismus, pobyt v Rusku se odrazil v jeho tvorbě; donucen odejít do vyhnanství do Brixenu. Po návratu brzy zemřel
:
a) napsal cestopis: Obrazy z Rus: -v něm charakterizoval ruský národ a život v tehdejším Rusku.
b)Epigramy: –větší část napsal v Rusku, jinak je psal celý život
př: Verba, docent, evempla trahunt: -rukopisná verze, ale to je definitivní
„Co sám nerad, nečiň jinému!“ žáku pravil kantor kdesi, třepaje ho za pačesy.
„ Nechoď Vašku s pány na led, mnohý příklad máme, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme“
EPIGRAM: -krátká, vtipná, útočná, satirická báseň
-Po návratu z Ruska se věnoval spisovatelské a novinářské činnosti.
-Borovský jako novinář: -působil v Národních novinách. Vláda zastavila vydávání Národních novin, a tak začal v Kutné Hoře vydávat politický týdeník Slovan.
-Dílo: 3 satirické básně, všechny vznikly v Brixenu.
1)Tyrolské elegie: =žalozpěv
-byly napsány jako bezprostřední reakce na odvlečení do Brixenu.
2)Král Lávra: -námět je převzat ze staré irské pohádky, podle které má hodný král Lávra oslí uši, a
každého kdo tuto nekrálovskou ozdobu uvidí dá popravit. Jen holič ví to tajemství a to
prozradí vrbě, vrba však začne zpívat a všichni ví to tajemství
3)Křest sv. Vladimíra: -vrcholná satyra Borovského
-námět je převzat ze starého Nestorova letopisu a to ten fakt, že v 10.stol. ruský kníže Vladimír přikázal utopit v Dněpru sochu pohanského boha Peruna. A tím se dostane do sporu s vládce Vod.
Božena Němcová (1820 – 1862)