4. Král Lávra Karel Havlíček Borovský

Autor: Karel Havlíček Borovský

Název díla: Král Lávra

Karel Havlíček Borovský

• český básník, novinář, politik, překladatel

• vlastním jménem Karel Havlíček (přídomek „Borovský“ dle místa jeho narození – Borová u Přibyslavi)

• jako malý se chtěl stát katolickým knězem –byl veselý, ironický, sarkastický = vyhodili ho ze studia teologie (po zbytek života byl proti církvi)

• poté byl v carském Rusku (vychovatel v Moskvě)

• v pol. 40. let se začal živit jako novinář

• považován za zakladatele moderní české žurnalistiky (založil vlastní noviny – Národní noviny)

• známý svým kritickým přístupem ke společnosti a státu (posměšné a humoristické příspěvky, výsměšnou formou kritizoval absolutismus, církev, státní orgány)

Smrt Borovského

• Borovský byl propuštěn z vyhnanství krátce před svou smrtí, po návratu do Čech 1856 v Praze onemocněl a zemřel. Na pohřbu mu Božena Němcová dala na rakev trnovou korunu jako symbol mučednictví.

Historický kontext

• 1848: Evropa zažívá divoké roky, 1848 proběhla ve Vídni říjnová revoluce a 1849 v Čechách tzv. májové pražské spiknutí (odpor proti monarchii, proti vládě Habsburků; Rakousko se mstilo tím, že zde byl „tuhý režim“ = bachovský absolutismus)

• BACHOVSKÝ ABSOLIUTISMUS: forma vlády v rakouském císařství (1851–1859)

  • období strachu, germanizace školství, udavačství, zatýkání, věznění aj.

• 1851: musel nuceně do exilu (tyrolský Brixen) – Itálie, provincie Bolzano

• zde vznikla jeho 3 nejvýznamnější díla:

• brixenská trilogie“ = básnické skladby, epické, ostře satirické, komentují dobové dění:

  • Král Lávra

  • Tyrolské elegie

  • Křest sv. Vladimíra

• všechny tyto skladby jsou satirické a svým názvem se hlásí k nějakému žánru

• Křest sv. Vladimíra = má to být legenda

• Král Lávra = odkazuje ke starým řeckým bájím a pověstem (o králi Midásovi), pohádkám

• Tyrolské elegie = žalozpěv

• K. H. Borovský tyto žánry PŘEVRACÍ (elegie = vtipné, satirické, Křest sv. Vladimíra je útok na církev, na byrokracii)

• Epigramy – krátké satirické básně, které mají nějakou myšlenku a na někoho útočí (na monarchii, na církev, na policii, ale i na jiné autory – např. J. K. Tyl = nemuseli se)

zařazení autora do uměleckého směru

• 30. -50. léta 19.stol., 3. fáze národního obrození

• literárně řazen do realismu

Realismus

• Umělecký směr 2. poloviny 19. století

• Z latinského slova realis – věcný, skutečný

• Základem je kritické poznávání skutečnosti

• Cílem je pravdivé zobrazení světa = bez příkras a iluzí

• Charakteristická je typizace – důraz kladen na to, co je určité společenské vrstvě společné (X individuální rys)

• Jedinec je zachycen ve vývoji a v konkrétním životním prostředí (=> hovorové a nářeční prvky)

• Cílem je odpovědět na otázku, proč člověk není v moderní společnosti šťastný