4. Král Lávra Karel Havlíček Borovský
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Zanedlouho král uspořádal bál. Cestou na bál muzikant Červíček zjistil, že se mu z basy ztratil kolík. Zrovna šel kolem vrby, uřízl z ní větev a nahradil ztracený kolík. Když začal na bále hrát, basa spustila: „Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec…..“
Jakmile to král uslyšel, nechal muzikanta vyhodit. Tajemství bylo venku, král se rozhodl, že odteď bude své uši „hrdě“ nosit. Kukulín zůstal holičem ušatého krále nadále. Lidé si na královy uši zvykli a měli svého krále stále rádi, dokonce více než dříve.
Satira
satira = „ukrytá“
zesměšňuje rakouský absolutistický systém, kde má 1 člověk téměř totální moc nad svými poddanými
kritika absolutistického panovníka, který má moc rozhodovat o životě lidí
výsměch všem hloupým vládcům, kteří usedli na trůn (srovnání s Ferdinandem I. Dobrotivým – údajně byl duševně zaostalý a jeho vláda nebyla „žádná sláva“, vládl za Havlíčkova života)
král není zlý, přesto mu ale prochází každoroční bezdůvodné popravování
závěrečný verš: „když tě něco na jazyku svrbí, pošeptej to jen do staré vrby“ (= útok na rakouské omezování svobody slova, rada lidem, aby si v totalitní společnosti nechali určité věci jen pro sebe)
Inspirace/Satira
na rozdíl od Tyrolských elegií se zde neinspiroval svým životem, ale pověstí o králi Midásovi (její irskou variantou), kterému narostly oslí uši
V čem spočívá satira?
samotné zasazení děje do Irska bylo politickou provokací (v té době byl malý irský národ v podobné situaci jako Češi = snažil se bojovat o svou samostatnost proti všemocné Velké Británii, stejně tak Češi se snažili udržet si vlastní existenci v rámci Rakouska, později Rakousko – Uherska)
Postavy:
Král Lávra – starý dobrý král, lidé ho měli rádi, protože je nenechával trpět, byl moudrý a oblíbený, ale měl jeden rozmar – nechával se stříhat jednou za rok a potom holiče nechal popravit. Je krutý k holičům a nikdo nechápe proč, nakonec je jeho tajemství (má oslí uši) vyzrazeno, protože Kukulín jej řekl vrbě, ze které si potom Červíček udělal kolíček do basy. Lidé jej mají více rádi, když znají jeho tajemství. Představuje císaře Ferdinanda V. Dobrotivého (panovníka Rakouského císařství, který byl degenerovaný)
Kukulín – holič, utrápený s potřebou se svěřit – je velice nešťastný, protože si vylosoval los, aby krále ostříhal. Dozví se královo tajemství, ale není schopný si ho nechat pro sebe, a tak jej pošeptá vrbě. Je velice pracovitý a král je s jeho prací spokojený. Kukulín je až moc závislý na své matce, která jej na konec i zachrání před královým trestem. Představuje samotného autora Karla Havlíčka Borovského (autobiografické prvky).
Kukulínova matka – milující matka, která svého syna zachrání před šibenicí, vdova
Poustevníček – dokáže dávat lidem rady
Červíček – hráč na kontrabas, je vynalézavý a umí si poradit za každé situace (ztratí kolíček, a tak si jej vyrobí z vrby). Nevědomky tak prozradí královo tajemství.