A. Listig-Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Arnošt Lustig-Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Literárně-historický kontext

• Přelom 50. a 60. let 20. století – pozornost k psychologické analýze člověka

• Tématika 2. sv.v. v české próze

• Nástup komunistické ideologie

• Důležitou roli při prosazování demokratizace měli umělci požadující tvůrčí svobodu

• Evropa rozdělena na tzv. železnou oponu (východní a západní, totalitní a demokratickou)

• ČS je izolováno od ostatních zemí, je pod absolutním vlivem Sovětského svazu (součástí sovětského bloku)

• Perzekuce politicky nevhodných osob (věznění, mučení, rozsáhlé politické procesy)

• 2. vlna válečné literatury, uvolňování cenzury (v roce 1968 s příchodem normalizace opět návrat)

• Spousta autorů publikuje v exilu, domácí tvorba se dělí na oficiální (podvolili se režimu) a samizdatovou

(tvořili tajně, vydávali si sami)

Autor

• Prozaik, publicista, scénárista, autor rozhlasových her

• Narodil se v rodině židovského maloobchodníka, dětství prožil v Praze

• Z rasových důvodů vyloučen ze střední školy

• 1942 s částí rodiny deportován do Terezína, přežil tábory Osvětim a Buchenwald (uprchl z transportu smrti)

• Po válce studoval žurnalistiku, působil jako reportér na bojišti arabsko-izraelského konfliktu

• V roce 2008 získal mezinárodní Cenu Franze Kafky za literaturu

• Jeho tvorba obsahuje autobiografické prvky, je ovlivněna jeho zkušenostmi z války, hlavními hrdiny jsou především židé, obyčejní bezbranní lidí, kteří se ocitají v ohrožení života

• Inspirující událostí pro tuto knihu je příběh polské herečky, která při cestě do plynové komory vytrhla německému důstojníkovi zbraň a zastřelila ho

• Další díla: Dita Saxová, Hořká vůně mandlí

Literární druh: próza

Literární žánr: psychologická novela podle skutečné události

Téma: příběh mladé židovky, která má falešnou naději na záchranu díky své kráse

Motiv: Holocaust, smrt, zrada, zneužití moci, naděje

Kompozice: chronologické, 3 kapitoly na sebe navazující

Jazyk: dlouhé věty, objevuje se němčina, slova z židovského jazyka (rabín), odborné termíny z židovského náboženství

Časoprostor: 11943, vlak, tábor Osvětim, Polsko, Německo

Postavy

• Kateřina Horovitzová – židovka, mladá tanečnice, sebevědomá, tichá, věří v dobro,

• Bedřich Brenske – vlídně se tvářící nacistický důstojník, manipulátor, používá dvojsmysly, pohrává si s židy

• Herman Cohen – bohatý žid, mluvčí obchodníků, statečný, rozumný, vyjednává s nacisty, ale je podvený

• Krejčí a rabín Dajem – rozvíjejí děj, pomáhají předvídat události

Děj

Němci zajato 20 žid. obchodníků, kteří před vílkou emigrovali do Anglie. V zajateckém táboře se jich ujímá Brenske. Za úkol má z nich dostat peníze které mají uložené na kontech, za to jim slibuje deportaci do USA. Přijede nový transport, Kateřina z něj vystoupí unavená a vystrašená. Svému otci říkala že nechce zemřít. To slyšel Herman, hned ji chtěl vykoupit z transportu, že za ni bude platit. Brenske s tím souhlasí, aby se ke skupině připojila za 100 tisíc franků. Kateřina vypadala jako dítě a Hermanovi se líbila. Od 12 let tančila místo učení a byla za to bita. Její rodina byla zplynována hned poté co si Kateřinu odvedl Brenske. Herman ji nechal ušít šaty a kabát, aby byla vybavena na deportaci. Chtěla, aby vykoupil i její rodinu, ale nevěděla že už je dávno mrtvá a bála se mu to říci. Krejčí ji přinese šaty, i on ví že je její rodina mrtvá, neřekne jí to. Ona poprosí, aby rodině předal vzkaz, který napsala na dno kufru. Poté jedou vlakem do Hamburku, Kateřina je nucena si vzít Hermana, aby byla zapsána do jeho pasu, svůj nemá. Musí vrátit zpět do tábora, oddává je rabín, který zpívá smuteční píseň, aby Kateřině naznačil smrt její rodiny. Trasa transportu se změní, místo Německa jedou přes Švýcarsko, kde mají obchodníci uložená svá konta. Naženou je svlečené do čisté místnosti, tam má nahá Kateřina tančit před něm. vojákem. Vytrhne mu zbraň a dva vojáky zastřelí. Poté je zavřena s obchodníky do sprchy, kde je plyn a všichni umírají. Otevřou se dveře, kde je brensky a další vojáci a střelí Kateřinu přímo do srdce. Tělo Brensky ale nenechá spálit, ale nechá si ho vystavit v sušárně, kde ji rabín zpívá a hladí. Její krásné černé vlasy jsou použity na matrace.