Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Antoine de Saint Exupéry

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (39,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Antoine de Saint-Exupéry Antoine Marie Roger de Saint-Exupéry (29. června 1900 Lyon - pravděpodobně 31.července 1944), byl francouzský spisovatel, letec, často je považován také za filosofa a humanistu. Mezi jeho nejznámější díla patří Země lidí, Citadela nebo Malý princ. Vojenskou službu nastoupil Antoine roku 1921, na vlastní žádost byl přidělen k letectvu. Přes tehdejší nebezpečnost letectví usiloval o výcvik na pilota. Získal diplom civilního i vojenského pilota, avšak krátce na to byl roku 1923 těžce zraněn při nehodě. Louisa a její rodina si nepřáli, aby se poté k létání vrátil, došlo tak k jejich rozchodu. Nějaký čas se živil jako obchodní zástupce automobilové firmy Sauer, v roce 1926 úspěšně debutuje svou povídkou Letec. Ve stejném roce nastoupil k letecké společnosti v Toulouse. Přestože musel začínat jako dělník na lince, měl svou práci rád a později se prý ke svým zkušenostem vracel. Na podzim roku 1927 byl jmenován velitelem stanice Juba na západním pobřeží Afriky. Svou velkorysou povahou dokázal zlepšit místní napjaté vztahy se Španěli. Třináct měsíců, které zde prožil, zužitkoval ve své knize Kurýr na jih (také Pošta na jih, pojmenovaná podle nápisu na pytlích s poštou), která vyšla v roce 1929. Kariéra se nezastavila a Exupéry byl vyslán do Buenos Aires. Zkušenosti při hledání kamaráda H. Guillaumeta, který se ztratil při přeletu And, vedly později k napsání knihy Země lidí. Rok 1931 byl pro tohoto spisovatele významný v mnoha ohledech. Na jaře se oženil s Consuelou Suncin de Sandoval, kterou poznal koncem předchozího roku. Vyšla jeho kniha Noční let, vyzdvihující sílu lidského ducha. A Saint-Exupéry byl téhož roku jmenován Rytířem Čestné legie. Po svém návratu do Francie, kde se stal oblíbeným a uznávaným členem literárních kruhů, čelil často finančním problémům. Přivydělával si i reportážemi, např. o své cestě do Moskvy. Roku 1936 byl vyslán jako reportér do Španělska, kde tehdy již zuřila občanská válka. S přítelem Prévotem se pokusili o dálkový let New York – Ohňová země, ale v Guatemale došlo k havárii a Exupéry utrpěl četné zlomeniny. Během rekonvalescence pracoval na své knize Země lidí (získal Velkou literární cenu Francouzské akademie). Se začátkem druhé světové války nastoupil kapitán Saint-Exupéry na letišti v Toulouse. Přestože byl lékaři prohlášen za neschopného válečných letů, usiloval, aby se mohl aktivně zapojit, což si nakonec prosadil. Podle svědků z jeho jednotky (letka 2/33) byl jeden z nejodvážnějších, bojoval s velkým nasazením a bez ohledu na riziko. Z jeho dopisů je však patrné, jak těžce nesl svou „slávu“, zde, mezi svými přáteli, jejichž hrdinství letců oslavoval ve svých knihách, a kteří jej paradoxně považovali za zrádce ideálů. A to především po vydání knihy Válečný pilot roku 1942, která měla (hlavně v anglickém vydání) fenomenální úspěch. Francouzi mu také zazlívali, že nesouhlasil s de Gaullem, a svým rozhlasovým projevem „Francie především“ si proti sobě poštval většinu Francouzů v emigraci. V roce 1943 vyšel Dopis rukojmímu, kde vyjadřuje Antoine svou víru v duchovní hodnoty lidstva, odsuzuje předsudky a proti rasismu staví úctu k člověku. V tomto roce vyšla rovněž úžasná filosofická pohádka Malý princ, kniha věnována jeho manželce (podobenství o vztahu). Přestože již překročil třiačtyřicetiletou věkovou hranici válečného pilota, získal povolení létat na novém typu letadla Lockheed F-5 (průzkumná verze dvoumotorové stíhačky P-38 Lightning). Po dvou průzkumných letech ale dostal kvůli nehodě zákaz dalších letů, odjel tedy do Alžíru, kde chtěl dokončit Citadelu, knihu, která měla tvořit jakýsi souhrn jeho morálních a filosofických zásad. Od amerického generála dostal spisovatel povolení účastnit se pěti dalších akcí (měl problémy s francouzským vedením). Svůj limit však Exupéry vysoce překročil, a to až na devět letů. 31. července 1944 vzlétl z Korsiky k letu nad Francií, ze kterého se již nevrátil. Desítky let se vedly diskuze, jak vlastně Exupéry zemřel. V roce 2000 byly trosky spisovatelova letadla nalezeny v moři poblíž francouzského Marseille. Bývalý stíhač německé luftwaffe Horst Rippert ve francouzské knize autorů J. Pradela a L. Vanrella z roku 2008 tvrdí, že Saint-Exupéryho sestřelil právě on. Historikovi Lino von Gartzenovi, který pátral po okolnostech smrti Exupéryho a Ripperta objevil, řekl: "Můžete teď přestat pátrat, já jsem sestřelil Exupéryho."Kdybych věděl, že uvnitř sedí jeden z mých nejoblíbenějších autorů, nikdy bych nestřílel," dodal. Ve skutečnosti Rippertovo tvrzení není podloženo dobovými dokumenty. Německé záznamy o nárokovaných sestřelech v prostoru Francie jsou kompletně dostupné. Spojenecké záznamy odposlechů německého rádiového provozu dokládají, že během letecké činnosti obou válčících stran nad jižní Francií k žádnému boji nedošlo •Letec (L'Aviateur, 1928) •Kurýr na jih (Courrier Sud, 1929) •Noční let (Vol de nuit, 1931) •Země lidí (Terres des homes, 1939) •Válečný pilot (Pilot de guerre, 1942) •Malý princ (Le Petit Prince, 1943) - Příběh pilota, který havaroval s letadlem na Sahaře a setkal se s malým princem z neznámé planety. Nádherné a trochu smutné vyprávění o cestě za moudrostí. A také za poznáním, že dospělí toho o světě vědí jen zoufale málo a jediné, co má smysl, je poslouchat vlastní srdce. •Dopis rukojmímu (Lettre á un otage, 1944) •Citadela (Citadelle, 1948) - nedokončeno dále: •Moje planeta •Let do Arrasu

Témata, do kterých materiál patří