Čtenářský deník

obsah:

Děj se odehrává na malém českém městě roku 1793. PRVNÍ JEDNÁNÍ: Hrabě Vilém za Harasova se zřekl vlastního syna Bohuše pro jeho přílišnou svobodomyslnost a plně se přiklonil ke svému synovci Adolfovi. Bohuš na protest opustil rodinné sídlo a odešel do Paříže. Byl proto v rodině nazýván Jakobínem. Právě dnes, za posvícenské slavnosti, se po letech vrací nepoznán i se svou ženou Julií do rodného zámku, starým hrabětem už dlouho neobývaného. Oba sledují na náměstí místní obyvatele: mládež, vycházející z kostela, pana učitele Bendu s dcerou Terinkou, které nadbíhá nafoukaný purkrabí Filip. Terince je však mnohem milejší myslivecký mládenec Jiří. Jiří ze žárlivosti zazpívá na adresu purkrabího posměšnou písničku a vyvolá tím jeho touhu po pomstě. Mezitím se Bohuš a Julie - jako domnělí cizinci - stávají podezřelými. Náhle přijíždí do města starý hrabě se synovcem Adolfem, kterého prohlašuje za svého dědice. DRUHÉ JEDNÁNÍ: Ve škole chystá učitel Benda s dětmi slavnostní kantátu na počest přivítání nového zámeckého pána. U Bendy najde útočiště Bohuš s Julií. Purkrabí Filip přichází na námluvy s Terinkou a svému sokovi Jiřímu vyhrožuje vojnou. Vzápětí přichází Adolf, který slibuje purkrabímu vrchnostenský úřad, když chytí podezřelé cizince. Bohuš vystupuje z úkrytu, aby zabránil dalším Adolfovým intrikám, ale je zatčen a odveden na zámek do vězení. TŘETÍ JEDNÁNÍ: Benda s Julií se vypraví do zámku za starým hrabětem. Zatímco se Julie skryje, Benda přemlouvá hraběte, aby synovi odpustil. Hrabě však prosbám odolává, a tak se Julie sama rozhodne k činu a z úkrytu zanotuje starou ukolébavku, kterou kdysi zpívala hraběnka synovi. Hrabě je pod silným citovým dojmem ochoten Julii vyslechnout. Ta ospravedlňuje Bohuše v očích hraběte a ukazuje, že jen Adolfovy intriky odcizily otce a syna. Hrabě nechá slavnostně vězně propustit, smiřuje se s ním i s Julií a žehná i Terince a Jiřímu.

osoby:

Hrabě Vilém z Harasova

Bohuš z Harasova, jeho syn

Adolf z Harasova, jeho synovec

Julie, Bohušova žena

Filip, purkrabí

Jiří, myslivecký mládenec

Benda, učitel a regenschori

Terinka, jeho dcera

Lotinka, klíčnice

měšťané a měšťanky, mládež, školní děti, hudebníci, venkované

Jesus Christ Superstar

Britský muzikál autorů Andrewa Lloyda Webbera (hudba) a Tima Rice (libreto). Zachycuje biblický příběh posledních dnů Ježíše Krista, jeho ukřižování a zmrtvýchvstání pohledem dnešního člověka. Různí producenti, které autoři oslovili, měli obavy z odmítavého postoje církve a věřících, a tak byl projekt nejprve realizován vydáním gramofonové nahrávky v roce 1970. Skladba Superstar se záhy probojovala do čela singlových hitparád. Album samotné pak vzbudilo rozruch především ve Spojených státech, kde se rychle usadilo na špici žebříčku dlouhohrajících desek. Inscenace muzikálu měla premiéru 17.10.1971 v režii Roma O'Horgana na scéně Mark Hellinger Theatre v New Yorku. Mnohem vydařenější však byla až premiéra v londýnském West Endu, která se uskutečnila o necelý rok později. Filmová verze byla natočena v roce 1977. V České republice byl muzikál uváděn společností Musical od 22.7.1994 do 28.6.1998 v Divadle Spirála na pražském Výstavišti. Za tuto dobu dosáhla 1288 repríz. Přebásnění libreta se ujal Michael Prostějovský a režii měl Petr Novotný. Pozvání k účinkování přijala celá řada největších rockových osobností, v čele s Kamilem Střihavkou (Ježíš) a Danem Bártou (Jidáš). Z dalších jmen uveďme Báru Basikovou (Marie Magdalena), Aleše Brichtu (Pilát Pontský) nebo Viléma Čoka (Herodes Antipa).