Egon Hostovský Cizinec hledá byt
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Marek ji vnímá jako svoji přítelkyni, která může ukončit jeho trápení, proto ji nazývá krásnými jmény jako královna nebo bohyně. Chce být hoden její lásky, a proto ji žádá o odklad, aby mohl dokončit svou knihu.
4.
Právě díky motivu odcizení navazuje doktor Marek komunikaci pouze se zvířetem, dítětem, starcem nebo s různými prosťáčky. Markův přítel Novák k tomu poznamená:
„Kolem vás jsou pořád lidi, který by pomohli, kdyby mohli. A v každém kvartýru vás má někdo rád: jednou je to pes, potom neviňátko, vo ňákým starým Židovi jste se zmínil, u tej čarodějnice slabomyslný prosťáčci … Copak dneska jenom zvířata, děti, starci a blbečkové maj krapet předvídavého citu?“
Autor si tu klade otázku, zda mají lidé ještě schopnost najít mezi sebou porozumění a lásku. Mnoho lidí, zejména těch bohatých, chce sice pomoci, ale spíše penězi než porozuměním a radou. Někteří dokonce pomáhají jenom proto, aby mohli říci, že pomohli tomu a tomu člověku a chlubit se tím. Naopak upřímní prosťáčkové své city nijak nezastírají a jsou ochotni se o ně podělit.
5.
Motiv vykořenění ze společnosti se projevuje u doktora Marka tak, že se necítí mezi lidmi dobře, nedokáže si najít svůj domov ani mezi chudými, kteří mu jej nemohou poskytnout, ani mezi boháči, kteří si z nudy hrají na jakési mecenáše a myslí si, že se proto mohou cítit nadřazeni. Chování těchto lidí vysvětluje Fred ze společnosti Stráž:
„Kupujeme čas […] abychom se ohlušili a neslyšeli vlastní tikot, abychom se opili a neviděli, jak se tmí, abychom se narkotizovali hrou, úspěchem, svou dobrou pověstí, slávou, čert ví, čím ještě, a zapomněli, že nám časnost úží dech.“
Tito „kupci času, míru a svobody“ nechápou etiku těchto pojmů, ohlušují se penězi, zdravím, rozumem, aby neslyšeli čas v sobě, opíjejí se úspěchem, dobrou pověstí a slávou, aby z časnosti unikli. Jsou to lidé znudění, kteří svou nudu zabíjejí tím, že se vměšují do životů ostatních, pomoci jim však dokáží jedině penězi, nijak se nad osudy lidí, kterým jako by pomáhají, nezamýšlejí. Pokud o člověku přemýšlejí, tak jedině o povrchních a nepodstatných věcech.