EVZ¦îEN-ONE¦îGIN

Její sestra Taťána byla na rozdíl od Olgy mlčenlivá, plachá, jako malá si s ostatními dětmi nehrála, často trávila čas o samotě. Ráda sedávala na balkónu a čekala na ranní úsvit. Před okolním světem unikala do románů.

Otec Olgy a Taťány Larinových zemřel. Vladimírovi bylo líto, že zůstaly samy. Ještě předtím než zemřel, slíbil mu Olgu.

Hlava III.

Evžen se ptá Vladimíra, kam každý večer chodí. Navštěvuje rodinu Larinových, Evžen nechápe, proč se stýká s prostou rodinou, připadá mu to nudné. Nakonec pojedou spolu, Evžen chce poznat Vladimírovu lásku. Oněginův příchod vzbudil velký vzruch. Během hovoru se šířily zprávy, že Taťána už má ženicha a bude se vdávat, což nebyla pravda a ona se na ně hněvala. Tajně by však chtěla najít muže, kterého by skutečně milovala. Když spatřila Evžena, ihned ji něčím zaujal a ona se do něj zamilovala. S chutí stále četla romány a představovala si, že je jednou z romantických hrdinek. Stále na něj myslí, nemůže v noci spát, přivolá si k sobě chůvu. Chce od ní slyšet vyprávění o její první lásce. Taťána se přizná, že je zamilována. Pak chce zůstat o samotě jen s papírem a perem.

Taťána píše dopis Oněginovi: věří, že ji nezavrhne. Ráda by ho u nich vídávala častěji, doslechla se, že je samotář a že se na vsi nudí. Ptá se ho, proč k nim tehdy přišel na návštěvu. Svěřuje se mu, že žádného jiného muže, než je on, nechce. Dále píše, že jen co k nim vstoupil, už ho znala a věděla, že on je pro ni ten pravý. Svůj osud svěřuje do jeho rukou. Bude na něj čekat.

Svůj dopis předá chůvě a nechá ho předat Evženovi, nikomu však nesmí říci, že jej psala. Pár dnů uplynulo a Taťána stále čeká na odpověď. Potká Vladimíra a zeptá se ho, jestli přijde i Evžen. Když přijde Vladimír sán, je smutná. Pak ho oknem spatří, je šťastná, ale neví, co si o ní bude myslet. Taťána ho při procházce venku potká.

Hlava IV.

Evžen obdržel Tánin dopis a byl dojatý. Už nějaký čas nevyhledává rozptýlení v krátkodobých láskách, jsou mu lhostejné. Po čtení tohoto dopisu však dostal novou chuť do života. Taťána však pro něj představuje čistou nevinnou duši, kterou by on nechtěl oklamat.

Setkali se v aleji. Je rád její upřímností a čistým projevem lásky. Vysvětluje jí, že kdyby byl jiný, velmi rád by si ji vzal a žil s ní spořádaným životem. Vzhledem ke své povaze se k ní však nehodí a manželství by pro oba bylo zlo. Nechtěl by jí ublížit a zklamat. Zachoval se šlechetně.

Táňu to ranilo, byla smutná, nešťastná. Naopak její sestra Olga je šťastná, tráví hodně času s Vladimírem, ten jí skládá básně.

Nastalo léto a Oněgin se toulá krajem. Je sám, zapomněl na přátele a místa, která navštěvoval. V zimě navštívil Oněgina Vladimír. Evžen se ho vyptává na Taťánu i jeho Olgu. Je od nich pozván na návštěvu, Taťána bude slavit svátek.