EVZ¦îEN-ONE¦îGIN

Téma: Nenaplněná láska Evžena a Taťány, jako mladá prostá dívka byla odmítnuta, později se jí jako vznešené kněžně dvořil a vyznával lásku, ale příliš pozdě – ona už byla vdaná.

Osud mladého šlechtice, který je ovlivněn láskou a lehkovážností.

Obraz lidské společnosti na počátku 19. století.

Hlavní myšlenka: Je těžké napravit svou chybu, která způsobila bolest někomu jinému. Člověk se nakonec stane obětí sebe sama, musí také sám trpět, za to, co způsobil.

Motivy: ples, společnost, zábava, oslavy, majetek, bohatství, nevěra, zevšednělost, náhlá smrt otce i strýce, dědictví, venkov, statek, chudoba, příroda, jiný svět, básně, přátelství, jistota, osudné setkání, neopětovaná láska dívky na první pohled, dopis, vyznání lásky, silné city, vášeň, čekání na odpověď, alej, odmítnutí, smutek, slzy, samota, pozvání na oslavu, tanec, koketování, přetvářka, výzva k souboji, zlost, nenávist, zrada přítele, smrt, svatba, generál, vznešenost, přepych, překvapení, pravda, vzpomínky, dvoření se, vyjádření lásky, čestnost, odmítnutí

Časoprostor: 1. pol. 20. let 19. stol., rozuzlení jaro 1825, ruský venkov, později Moskva i Petrohrad

Kompoziční výstavba: děj začíná o neurčitou dobu později (Oněgin se stará o svého nemocného strýce), ale pak se dějová linka vrací zpátky – retrospektivní, ale jinak chronologická

Princip zrcadlové kompozice díla: Oněgin X Lenskij, Taťána X Olga, vesnice X Petrohrad

8 hlav – každá uvedena motem ruského nebo cizího autora

Literární forma: poezie

Literární druh: lyriko - epika

Literární žánr: román ve verších

Vypravěč: er-forma (příběh vypráví Evženům dobrý známý, jeho jméno neznáme, většinou na konci hlav vstupuje do děje a komentuje ho – vyjadřuje se k postavám), udržuje kontakt se čtenářem

Postavy:

• Evžen Oněgin – narozen v Rusku blízko řeky Něvy, typ schopného, vzdělaného, ale lehkovážného šlechtice, typ tzv. zbytečného člověka (jedinec je nadaný, ale společností znuděný a neschopný skutečných činů), zvyklý nepracovat, ale dělat jen, co se mu zachce, užívá si života, nemá žádné životní cíle, cítí se dobře, když je středem pozornosti, rád obklopen ženami, nevěrný, dokáže zamaskovat city a přetvářet se, neuvědomuje si, že jeho jedinou skutečnou láskou je Taťána, která ho z celého srdce miluje, ale se chová bezcitně, chladně, panovačně, umanutě, nemá pochopení, později si svou chybu uvědomí, zaujme ho její vznešenost, vysoké společenské postavení, klaní a dvoří se jí, píše milostné dopisy, ale je příliš pozdě

• Taťána Laurinová – mladá romantická dívka, žije s rodiči a sestrou na venkovském statku, z chudších poměrů, tichá, klidná, rozvážná, citlivá, introvertní, uzavřená upřímná, důvěřivá, hloubavá, přemýšlivá, samotářská, skromná (knihy jsou jí milejší, než bohatství), sečtělá, zamiluje se na celý život, naivní, své emoce vyjádří v dopise, když je odmítnuta, zhroutí se, po několika letech se jí Evžen dvoří, odmítá, chce zůstat věrná svému manželovi, čestná

• Olga Laurinová – sestra Taťány, mladší, zasnoubená s Vladimírem, veselá, šťastná, společenská, extrovertní, energická,

• Vladimír Lenskij – mladý básník, 18 let, dlouho putoval světem, usadí se na venkově, uchází o ruku Olgy, vyznává jí lásku v básník, snílek, romantický, přítel Oněgina, žárlivý, nestrpí nevěru a zradu, když Oněgin koketuje s Olgou, rozzuří se, vyzve ho na souboj, ve kterém zemře