Fjodor_Michajlovic_Dostojevskij Zločin a trest
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Místo a doba děje:
Petrohrad – 2. pol. 19. stol.
Hlavní postavy a jejich charakteristika:
Rodion Romanovič Raskolnikov:
podivín, stranící se kolektivu, působí až skoro povýšeně pro svou vysokou inteligenci a píli
bývalý student práv, velmi hrdý, nevyhledává přátelé, raději je sám a přemýšlí
trochu melancholický, nezáleží mu na vzhledu, nevěřící, velmi dobročinný, nenávidí alkohol (opilé lidi)
hodný, schopný empatie – rozdává své peníze těm, kteří to potřebují (Marmeladově rodině, znásilněné dívce…)
myslí na druhé, záleží mu na nich mnohdy více než na sobě samém (sestra Duňa)
zajímá se o problém zločinu a trestu
podle něj se všechny zločiny dají odhalit, protože v okamžiku zločinu prochází pachatelé zvláštní krizí vůle a úsudku, což vede k mimořádné dětské lehkomyslnosti chybuje a panikaří, ale přitom to ani nevnímá (vražda Lizavety, samotná loupež, mdloby na policejní stanici)
Teorie skupin:
Raskolnikov rozděluje lidi na 2 základní skupiny:
normální – konzervativní, „otrocké duše“, k tomu, aby poslouchali
výjimeční – jsou to „bouřitelé“, mají nové myšlenky lidé mají právo na zločin pro „vyšší princip nebo cíle“ (např. Napoleon – zločiny a zabíjení – pro dobro celého lidstva)
on sám se řadí do 2. skupiny lichvářku, nepotřebnou starou babu, zabije a oloupí a ze získaných prostředků může později vykonat mnohem větší dobro pro celé lidstvo, může být užitečný více než oběť, ospravedlňuje se
zabíjí proto, aby zjistil, do které skupiny patří, jestli je opravdu ten výjimečný (bude v případě, že mu vražda projde)
Sofja Semjonovna Marmeladovová (Soňa):
nesmělá, nesobecká, obětavá, oddaná, soucitná
Dmitrij Prokofjič Razumichin:
upřímný, prostý, inteligentní a praktický student, přítel Raskolnikova
Avdoťja Romanovna Raskolnikovová (Duňa):
Raskolnikovova sestra, hrdá, dobrosrdečná, obětavá, milující svého bratra
Porfirij Petrovič:
inteligentní, důvtipný policista (resp. vyšetřující soudce), mnohomluvný praktický požitkář
Způsob pojmenování postav:
Dostojevskij při pojmenovávání postav v románu použil jména, která jsou v ruštině více značná
Autorův záměr (hlavní myšlenka díla):
psychologický román o lidském svědomí a titánském vzdoru, kritika individualismu, realistický obraz sociální bídy, ničivé síly alkoholismu (Marmeladov)
Umělecké a kompoziční prostředky:
6 částí s epilogem (= doslovem)
kriminální zápletka je jen stavebním prvkem
má nebohatý děj bez větší expozice (= úvodní představení postav nebo tématu) a sevřené kompozice
romantické rysy: odbojnost, pohrdání „davem“
individualismus, realistická metoda zobrazení skutečnosti v popředí není popis života, reality, ale obraz psychiky člověka, duševní krize a hlubokého vnitřního dramatu
rychlý dějový spád, dramatičnost
vnitřní monolog, neukončené a přerušované dialogy
vstup snových záznamů (realita a vize), vliv autorových zkušeností z vězení