Franz Kafka - Promena

Během dne se bavil tím, že lezl po podlaze, po stěnách a po stropě a zanechával za sebou stopy lepkavé látky. Markétka si jeho nové zábavy povšimla a rozhodla se, že s matkou vyklidí všechen nábytek kromě nezbytné pohovky, aby se mu lépe lezlo. Řehořovo hmyzí já bylo spokojené, neboť bude mít prostor k lezení, avšak jeho lidské já bylo nešťastné, protože měl dojem, že ztrácí poslední vazby s lidským životem. Jediné, čeho se nechtěl vzdát, byl obraz na zdi, a tak vylezl zpod pohovky a na obraz na stěně si sedl. Když sestra s matkou přišly do pokoje, matka omdlela. Markétce se podařilo zachovat klid a snažila se matku vzkřísit. Řehoř chtěl také pomoci, a tak začal pobíhat po bytě, když přišel otec z práce. Vida, co se stalo, začal po Řehořovi házet jablka, aby ho zahnal zpátky do jeho pokoje. Řehoř se hned stáhl, ale jedno jablko ho trefilo do zad a začalo hnít.

Rodina žila v tichosti, ačkoli nechávali dveře do Řehořova pokoje otevřené, aby mohl poslouchat, co se v domácnosti děje. O něj se nestarali více než bylo nutné, uskrovňovali se ve výdajích a ze služebnictva si ponechali jen starou služku, která ráno a večer uklízela. Sestra už neuvažovala o tom, jak by se mu zavděčila, jen občas zametla a přistrčila mu něco k jídlu. Posluhovačka byla otrlá a Řehoře se nebála a ani jí nevadilo se na něj dívat. Rodina se rozhodla, že bude pronajímat jeden pokoj třem pánům nájemníkům, aby vydělala nějaké peníze. Všichni se jim snažili zavděčit, aby u nich vydrželi, a dveře k Řehořovi už se přivíraly.

Jednou Markétka hrála nájemníkům na housle, což Řehoře zaujalo. Vždycky chtěl ušetřit dost peněz na to, aby ji poslal na konzervatoř, a tak, nedbaje přítomnosti nájemníků, se vysoukal z pokoje. Nájemníci si ho všimli, rozlítili se a bez zaplacení odešli. Sestra se rozzlobila a prohlásila, že je načase se toho zvířete zbavit, protože už kvůli němu trpěli dost. Řehoř se vrátil zpět do svého pokoje a sestra za ním zamkla. Protože mu rána v zádech hnisala a poslední dobou už moc nejedl, v noci zahynul. Celé rodině se ulevilo, když to posluhovačka ráno hlásila, a jejich život se pomalu vrátil do starých kolejí, jako by se nic nestalo.