Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Funkce a vývoj žurnalistiky a literární kritiky od národního obrození až po současnost

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (52 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

23. Funkce a vývoj žuranlistiky a literární kritiky od národního obrození až po současnost Kritika kritika = odborné posuzování literární kritika je velmi důležitou literárně-vědeckou disciplinou kritiku by měli tvořit kvalifikovaní lidé nekvalifikovaná kritika popř. neporozumění jejich dílům poznamenala život mnoha umělců (Mácha) počátky kritiky již na konci národního obrození Karel Havlíček Borovský Kapitola o kritice (formuluje v ní své kritické názory) kritika Tylova Posledního Čecha svůj kritický pohled a své pozorovatelské nadání uplatnil v Obrazech z Rus Jan Neruda především divadelní kritika Divadelní táčky (jeho kritiky, úvahy a postřehy) literární kritiku uplatňuje často ve svých fejetonech umění kritiky a charakteristiky pozorovací schopnosti Vítězslav Hálek F. X. Šalda stal se nejvýznamnější postavou české literární kritiky literární kritik, básník, prozaik a dramatik vedoucí osobnost literární generace 90. let 19. st. jeho kritická iniciativa ovlivnila českou literaturu proměnil kritiku v samostatný útvar literatury vytvořil podobu moderní české eseje o uměleckých otázkách r. 1895 se podílel na manifestu České moderny od r. 1928 do jeho smrti Šaldův zápisník 9 ročníků zvláštní typ časopisu vyplnil ho vlastními pracemi kritiky eseje úvahy a poznámky k situaci literatury básně povídky vychází ze subjektivního prožitku, ale snaží se o objektivnost tvůrčí metoda hodnocení díla hodnotí i pravdivost a nadčasovost díla v meziválečném období se literární kritikou kromě F. X. Šaldy zabývají také Karel Čapek Marie Majerová „zuřivý reportér“ Egon Erwin Kisch po roce 1945 literární kritika téměř vymizela kritika se rozděluje na oficiální samizdatovou exilovou Ferdinand Peroutka Zdeněk nejedlý R. Pytlík J. Chalupecký P. Tygrid J. Patočka Václav Havel Z. Fišer V. Bělohradský v současnosti působí mnoho kritiků – v novinách, časopisech Petr Bílek Jan Šulc Jan Lukeš Vladimír Macura Žurnalistika žurnalistika = novinařina počátky žurnalistiky u nás již v době národního obrození první vydavatel Václav Matěj Kramerius nakladatelství Česká expedice vydávány Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny Karel Havlíček Borovský Pražské noviny Národní noviny Slovan Josef Kajetán Tyl Květy Vlastimil Pražský posel velký rozvoj novinářství pokračoval v generaci „Májovců“ Jan Neruda Obrazy života Národní listy Vítězslav Hálek Lumír Květy Národní listy v 70.-80. letech 19. st. vznikl časopis Lumír významné osobnosti doby zakladatelé Jaroslav Vrchlický Julius Zayer později ho vedl J. V. Sládek opozici Lumíru byl časopis Osvěta založil a vedl ho Stanislav Vlček přispívali do něj Alois Jirásek Karolína Světlá Zikmund Winter Eliška Krásnohorská v r. 1897 časopis Květy založil ho Svatopluk Čech verše a próza v 90. letech 19. st. vzniká Manifest české moderny Šaldův zápisník Moderní revue Nový kult v meziválečném období prosluly především Lidové noviny Karel Čapek Karel Poláček Eduard Bass „zuřivý reportér“ Egon Erwin Kish ve válečném období směly noviny psát jen o vyhovujících tematech po roce 1945 vznikají další noviny a časopisy po roce 1948 cenzura Ladislav Mňačko Opožděné reportáže časopisy Světová literatura Plamen Květen Host do domu Tvář Literární noviny Vokno Revolver revue Reflex 100 + 1 zahraničních zajímavostí s rozvojem rozhlasu a televize dostává žurnalistika novou podobu a získává na svém vlivu po r. 1989 přestává fungovat státní cenzura autocenzura (nutná – do jisté míry) nebezpečí zasahování a cenzury mocenskými skupinami vlastnícími nebo ovlivňujícími jiným způsobem sdělovací prostředky (celosvětově – Itálie – Berlusconi, USA, krize v ČT, . . .) žurnalistika „hlídacím psem demokracie“ rozvoj žurnalistiky stále více vyžadován investigativní přístup dostávají se k nám i zahraniční noviny a časopisy internet „informační boom“ dnes je nejtěžší informace správně zpracovávat a nakládat s nimi je třeba jistá míra nedůvěřivosti v přístupu k informacím a stálé ověřování z různých pramenů přebytek informací to zjednodušuje a zároveň ztěžuje média mimo jiné byla a jsou součástí politického boje i strategickým cílem během vojenských konfliktů mediální rozměr mezinárodních konfliktů – informační válka, dezinformace investigativní žurnalistika – objektivní pohled, užito alespoň dvou vzájemně nezávislých zdrojů, je třeba dát možnost vyjádření obou stran sporu, poukazování na problémy, které jsou aktuální a důležité, hledat nové skutečnosti a souvislosti Četba L. Mňačko: Opožděné reportáže R. John: Proč?! (film)

Témata, do kterých materiál patří