Funkce a vývoj žurnalistiky a literární kritiky od národního obrození až po současnost

verše a próza

v 90. letech 19. st. vzniká Manifest české moderny

Šaldův zápisník

Moderní revue

Nový kult

v meziválečném období prosluly především Lidové noviny

• Karel Čapek

• Karel Poláček

• Eduard Bass

„zuřivý reportér“ Egon Erwin Kish

ve válečném období směly noviny psát jen o vyhovujících tematech

po roce 1945 vznikají další noviny a časopisy

po roce 1948 cenzura

Ladislav Mňačko

• Opožděné reportáže

časopisy

• Světová literatura

• Plamen

• Květen

• Host do domu

• Tvář

• Literární noviny

• Vokno

• Revolver revue

• Reflex

• 100 + 1 zahraničních zajímavostí

s rozvojem rozhlasu a televize dostává žurnalistika novou podobu a získává na svém vlivu

po r. 1989 přestává fungovat státní cenzura

autocenzura (nutná – do jisté míry)

nebezpečí zasahování a cenzury mocenskými skupinami vlastnícími nebo ovlivňujícími jiným způsobem sdělovací prostředky (celosvětově – Itálie – Berlusconi, USA, krize v ČT, . . .)

žurnalistika „hlídacím psem demokracie“

rozvoj žurnalistiky

stále více vyžadován investigativní přístup

dostávají se k nám i zahraniční noviny a časopisy

internet

„informační boom“

dnes je nejtěžší informace správně zpracovávat a nakládat s nimi

je třeba jistá míra nedůvěřivosti v přístupu k informacím a stálé ověřování z různých pramenů

přebytek informací to zjednodušuje a zároveň ztěžuje

média mimo jiné byla a jsou součástí politického boje i strategickým cílem během vojenských konfliktů

mediální rozměr mezinárodních konfliktů – informační válka, dezinformace