E. A. Poe: Havran - rozbor básně, Romantismus v české literatuře - Karel Hynek Mácha (1810 – 1836)

E. A. Poe: Havran - rozbor básně, Romantismus v české literatuře - Karel Hynek Mácha (1810 – 1836)

E. A. Poe: Havran - rozbor básně

- Text básně – ze sbírky Havran a jiné básně (1845)

Edgar Allan Poe: Havran

- Literární druh a žánr: lyricko-epická baladická skladba

- Téma skladby:

- Žal nad mrtvou láskou, vzpomínka

Kde je možno vidět prvek romantismu:

- Alegoricky a symbolicky vyjádřený protiklad snu a skutečnosti

- Zesílený pocit hrůzy z konečnosti lidského života – motiv vítězící smrti v závěru básně

- Báseň se odehrává v noci – romantický prvek

- Obsah básně:

- Básník vzpomíná na zemřelou lásku, když do místnosti vlétne havran a usadí se na mramorové bystě Pallas Athény

- Básník s ním rozmlouvá, klade mu otázky:

- Shledá-li se po smrti s Lenorou

- Najde-li ve smrti klid a usmíření

- Havran však na všechno odpovídá

- Nikdy víc – „never more“

- Forma básně:

- Psáno v ich-formě

- Kompozice chronologická

- Celkem 108 veršů

- 18 slok po 6 verších

- Refrén – nikdy víc / víckrát ne

- Jazyk: spisovný, knižní výrazy (mene tekel – z bible – výhrůžka, varování) básnické výrazy, přímá řeč, oslovení, otázky

- Básnické prostředky:

- havran x bílý mramor sochy:

- Potom sedě na mramoru, ustal havran v rozhovoru - kontrast

- Ach, již při vzpomínce blednu! Myslím, že to bylo v lednu - vnitřní rým

- Pak se klidně ulebedí, stále sedí, stále sedí - epizeuxis

- Jenom plaché oslovení „Lenoro!“, zní zimničně - apostrofa

- Je to host, jenž znenadání zaklepal tak neslyšně –

pozdní host, jenž znenadání zaklepal tak neslyšně - epifora

- Pták v svém ebenovém zjevu / ...plutonovský havrane - epiteton

- ... stále sedí jako ďábel na bělostných ňadrech Pallas Athény - přirovnání

- Víckrát, víckrát ne (nevermore) - zvukomalba

- Vyndej zobák z mého srdce, opusť sochu, havrane! - metonymie

- Havran – symbol podsvětí, záhrobí a smutku (plutonovský havrane – Pluto byl římský bůh podsvětí) – který ho už nikdy neopustí

- Básník vyhání havrana, ale ten se nenechá –

- ...táhni zpátky do bouře a do podsvětí, satane!

- Nenech mi tu, starý lháři, ani pírka na polštáři...

- Havran dí: „už víckrát ne!“

- ...pak se klidně ulebedí, stále sedí, stále sedí...

- A má duše z toho stínu, jímž mne navždy uhrane,

- Nevzchopí se – víckrát ne. - gradace

- Poetika E. A. Poea:

- Využívá básnické prostředky jazyka – zejména figury

- Jen velmi málo pracuje s metaforou

- Pracuje zejména se zvukovými kvalitami jazyka, verše a rýmu, kterými nahrazuje nedostatek imaginace a obraznosti – jeho poezie je budována velmi racionálním způsobem

- V tom je jeho hlavní význam, pokud jde o formu

- Z hlediska tematického se stal inspirací právě odkrýváním temných stránek v duši člověka, důrazem na věci truchlivé, jež hraničí až s představami chorobné mysli