Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Česká literatura 30. – 50. let 19. století - maturita

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (624,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

08. – Česká literatura 30. – 50. let 19. století (Mácha, Erben, Tyl, Havlíček Borovský, Němcová) Toto období bývá někdy označováno jako 3. fáze národního obrození. Stále žijí obrozenci (Jungmann, Kollár, Čelakovský, Palacký). Obrozenecké hnutí se ve 30. a 40. letech stalo celonárodní záležitostí. Pozvolna mizí učenecký ráz (jazykověda, slovníky, historie). Přední místo zaujímá krásná literatura. Ideální doba již není spatřována v minulosti, myšlenka slovanské vzájemnosti se už jeví jako nereálná (Havlíček Borovský). Protože generace 30. let se už nemusela snažit o ustálení spisovného jazyka apod., mohli si spisovatelé klást náročnější cíle. Chtěli vytvořit literaturu, která by odpovídala soudobým zájmům a potřebám. V letech 1835 – 1848 je císařem Ferdinand I., kancléřem Metternich, který zavádí tuhý policejní režim (důvodem bylo povstání v Polsku, Metternich se obával něčeho podobného v monarchii). Počátky průmyslové revoluce v českých zemích. 1848 – pražské květnové povstání (Slovanský sjezd, následovaly boje mezi vojskem a radikálně smýšlejícími Pražany). Tyto „pražské svatodušní bouře“ byly tvrdě potlačeny (Windischgrätz) → sjezd rozehnán, konec nadějí na větší samostatnost českého království, vzrostlo česko – německé napětí. Ještě roku 1848 nastupuje na trůn František Josef I., konzervativní panovník, nezkompromitovaný revolucí (vládl až do roku 1916). Vůdčí politickou osobností je Alexander Bach → Bachův absolutismus… Literatura měla zatím tzv. lidovýchovný ráz, ale v 30. letech vzniká spor o orientaci literatury – jestli romantismus (20 %), nebo lidovýchovný proud (80 %). Lidé bylizaprdění – chodili do práce, v neděli šli na procházku, upekli si bábovku, nosili šosy a cylindry. Ve 40. letech se zvýšila umělecká náročnost literatury, vznikají díla vyšší umělecké hodnoty, objevují se výrazně umělecké (literární) osobnosti. Nejvýraznější z nich je: Karel Hynek Mácha (1810 – 1836) – narodil se v Praze na Malé Straně, pocházel z chudších poměrů, jeho otec měl krupařský krámek (kroupy, hrách) na Karlově náměstí. Krám stačil tak tak k obživě. Žil ve vlhkém pokoji. Měl bratra. Studoval Novoměstské gymnázium (seznámil se tam s Jungmannem). Po maturitě vystudoval filozofii a práva. Za studií hodně četl, především světové romantiky – Goethe, Schiller, Byron – ten jej nejvíce ovlivnil, Mickiewicze, Słowackého, čte české historické knihy i současnou beletrii, Kollára – Slávy dcera, Hájkovu kroniku apod. Hrál v ochotnickém Kajetánském divadle, kde se seznámil mimo jiné s J. K. Tylem a Eleonorou (Lori) Šomkovou, svou budoucí ženou. Velmi rád podnikal dlouhé pěší výlety, nejen po Čechách – došel třeba do Benátek, Terstu atd. Navštěvoval velmi rád hrady, zříceniny a hřbitovy, nejlépe v noci. Jeho vztah s Lori Šomkovou byl velmi problematický. Mácha na ni velmi žárlil. Zakázal jí, aby hrála v ochotnickém divadle. Chtěl ji mít jen pro sebe, tyranizoval ji. Musela ho poslouchat. Pocházela ze střední měšťanské vrstvy. Podezíral ji, že před ním někoho měla (chtěl být jejím prvním nápadníkem). Mácha si psal podrobný deník, kde mimo jiné popisoval své sexuální hrátky. Když se dozvěděl, že není jejím prvním mužem, nesl to těžce. Po smrti Eleonořiny matky otec svou dceru vyhodil z domu. Šla tedy k Máchovi. Ten nastoupil jako právnický koncipient v Litoměřicích. Lori žila v tmavém, chladném pokojíčku na Malé Straně. Ještě nebyli ženatí. Mezitím se jim narodil nemocný Ludvík (nemanželské dítě → ostuda). Mácha chodil v noci do Prahy Lori kontrolovat. Domluvil se se svým bratrem Michalem, aby šel s Lori do kostela a domluvil jejich svatbu (měl se vydávat za Karla). Chtěl to mít co nejrychleji za sebou. V kostele byla dotázána, zda dotyčný člověk je Karel. Odpověděla, že ne. To jejího milého strašně rozzuřilo. Vydal příkaz, že Lori nesmí vycházet z domu. Jednoho dne začaly Litoměřice hořet, Mácha pomáhal hasit požár, napil se zkažené vody, jež měla za následek průjmy. Po třech dnech na následky otravy zemřel, a to v den, kdy se měl ženit. Ludvík rovněž do roka skonal. Dílo –Versuche des Ignac Mácha (Verše Hynka Máchy) – 1. sbírka, v němčině. Napsal ji pod vlivem německé romantické literatury. Motivy nočních hřbitovů, duchů zemřelých. –Máj – lyrickoepická skladba (byronská povídka) – 4 zpěvy + 2 intermezza (mezihry). Děj je pouze naznačen, nehraje hl. roli, nedovídáme se jej chronologicky. Vilém – loupežník,strašný lesů pán, má milou – Jarmilu, ještě než ji Vilém pozná, je svedena jiným mužem. Vilém se to dozví a neznámého zabije. Potom se dozví, že to byl jeho otec. Vilém je zatčen, uvězněn, druhého dne má být popraven. Část skladby je věnována Vilémově láskyplnému vzpomínání na svou zemi. Ze své situace obviňuje společnost, je popraven. Jarmila, když se dozví, že Vilém zabil jejího svůdce, skočí do jezera a utopí se. Ve čtvrtém zpěvu do děje vstupuje autor, po sedmi letech přichází na místo popravy, vzpomíná na Vilémův osud, ztotožňuje se s ním. Závěrečné zvolání –„Viléme, Hynku, Jarmilo!“ Máj byl přijat nepříznivě – hrdinou je loupežník, nedostatek vlastenectví. – charakteristika, básnické prostředky: a) skvělé líčení přírody – kontrast mezi jejími krásami a lidským osudem b) subjektivismus – v Čechách dosud nevídaný (první 3 zpěvy ve 4. osobě, čtvrtý zpěv v 1. osobě) c) básnické prostředky – přirovnání („ten letí, co čápa let“), metafory („vyšlého slunce rudá tvář“), oxymóron – protiklad(„umrlý jeho stín“,„umřelé hvězdy svit“,„mrtvé milenky cit“,„věčnosti skleslý byt“), epiteton („zelené jezero“), nezvyklé přívlastky („modrá dálka“) d) využití zvukové stránky verše – např. střídání určitých hlásek („lhal lásky žel“), zvukomalba („po oudu lámán oud“), dynamičnost – např. dynamická slovesa e) navozuje barevný dojem („modrá – bílá“,„zelená – bílá“) f) užívá neobyčejně pružný rytmus g) užívá jamb „U –“ pro vzestupnost verše klade na jeho konci jednoslabičné slovo = těžiště sdělení („vyhasl ohně kouř“,„slitého zvonu zvuk“) – próza –Cikáni – podobný obsah jako u Máje, stejný motiv, mladý cikán najde svou milou sve

Témata, do kterých materiál patří