E. A. Poe: Havran - rozbor básně, Romantismus v české literatuře - Karel Hynek Mácha (1810 – 1836)

- Marná vzpoura proti osudu, touha po lásce

- Hrdina je mimo společnost – odvržen otcem, pak zavržen společností jako loupežník a konečně i vrah

- Je výjimečný osudem i svými postoji a ideály – nepodrobuje se, nekaje se; odmítá náboženské představy o posmrtném životě - splývá s autorem

- Subjektivní vztah autora ke skutečnosti

- Kontrasty

- Scenérie – krásná příroda – les, hory, jezero; zřícenina, vězení

- Zvukomalebnost verše

- Základní rozpory:

- Smrt → nicota

- Touha X skutečnost

- Plynutí času X země jako jediná jistota

- Touha po volnosti v nesvobodném světě (Dalekáť cesta má, marné volání)

Význam Máchova Máje pro českou literaturu:

- Jeho současníci jej většinou nepochopili.

- Přihlásila se k němu až následující generace vedená V. Hálkem a J. Nerudou – májovci

- Další generace čerpaly z jeho bohatých metafor, slovní zásoby i zvukomalebnosti

- Čerpaly i z jeho ideových východisek – proti náboženství, nespravedlnosti, utrpení zaviněné společností

- Další Máchova díla:

- Cikáni (1835)

- Román, obsahem podobný Máji

- Konvenční zápletka, tradiční romantické motivy (zneuctěná mladá dívka, která spáchá sebevraždu, syn, který nezná svého otce, a pěstoun, který ho v dětství unesl)

- Působivé je líčení přírody, úzkostného zmatku člověka i otázky vášně a osudu

- Marinka (1834)

- Povídka z chystaného cyklu Obrazy ze života mého

- Psaná v ich-formě

- Kontrast duševní krásy dívky z chudé čtvrti Na Františku a její hmotné bídy

- Marinka umírá na tuberkulózu

- Křivoklad – jediná dokončená povídka z cyklu Kat

- Pouť krkonošská – motivy rozervanosti a pesimismu