Generace ruchovců a lumírovců

Zikmund Winter (1846-1912)

profesor dějepisu

byl historik a vědec

psal odborné historické publikace, krátké prózy

výborný psycholog

Rozina sebranec: o sirotkovi povídky

Pražské obrázky

Mistr Kampanus: román, z doby pobělohorské o skutečné postavě – básník, rektor Karlovy univerzity, tragický příběh končící sebevraždou

Venkovský román: navazuje na Němcovou, Hálka a Světlou, obraz vesnice i s jejími nedostatky, přetrvává určitá idealizace – snaha řešit např.: návratem ke křesťanským ideálům, regionální charakter, užití dialektiky

Karel Václav Rais (1859-1926)

narodil se v Podkrkonoší

učitel na Českomoravské vrchovině

píše o těžkém životě venkovanů v horských krajích, růst jejich bídy, vztahy lidí ovlivněné penězi

Zapadlí vlastenci: z Podkrkonoší, obraz obětavé práce drobné inteligence v období NO, vlastní zkušenosti

Kalibův zločin: kritický pohled na skutečnost, naturalistický obraz mravního rozkladu, rodinná tragédie muže, který se nešťastně oženil, svou ženu v afektu zabije (žena má milence, vzala si ho jen pro peníze, jeho sinové nejsou jeho) a sám zemře na mrtvici – podle skutečné události

Antal Stašek, Tereza Nováková, Jan Herben, Josef Holeček

Městský román:

Ignát Hermann: 1854-1934, pražská tématika, navazuje na Nerudovy fejetony a Malostranské povídky

Otec Kondelík a ženich Fejfara: film, typ českého dobráckého měšťáka – malého českého člověka – smysl pro humor

Drama: ovlivněno Ibsenem a Gogolem, centrum – Národní divadlo

Ladislav Stroupežnický: (1850-1892)

dramaturg Národního divadla

Naši furianti: veselohra z jihočeské vesnice, jde o líčení sporů, kdo se má stát na vsi ponocným, přesná charakteristika vesnických typů: sedláci Dubský a Bušek – jejich furiantství, ironický a kritický postoj ke vztahům mezi lidmi na vesnici, místní mluva, spisovně hovoří jen učitel

Gabriela Preissová (1862-1946)

píše tragédie ze slovácké vesnice

psychologická kresba postav, dramaturg

Gazdina roba: chudá Eva miluje selského synka, ale uražena jeho matkou se ho zřekne a vezme si jeho bratra → nešťastné manželství, odjíždí za ním, ten se nechá rozvést, ale Eva je pouze jeho družkou – ponížená Eva se vrhne do Dunaje

Její pastorkyňa: Jenůfa, schovanka pyšné vdovy, se stane matkou dítěte nesvědomitého Štěvy, vdova zatají její stav a dítě utopí, Jenůfa se pokusí začít nový život s bratrem Štěvy Lacem, který ji upřímně miluje, opera L.Janáček

Alois a Vilém Mrštníkové:

Maryša: realistická tragédie ze slovácké vesnice, 5 jednání, základem je skutečná událost. Maryša, dcera sedláka Lízala, je donucena ke sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou, který je starý, ale bohatý. Maryša však miluje chudého Francka, který za ní pořád chodí → Vávra po něm začne střílet → Maryša ho tráví kafem, použití slováckého nářečí