Havran a jiné básně, Edgar Allan Poe

HAVRAN A JINÉ BÁSNĚ

Edgar Allan Poe

Téma:

• smutný úděl hrdiny

• samota

• nešťastná láska

• množství romantických prvků:

  • smrt a láska → navzájem se prolínají

  • kontrast: bouře X klid v místnosti

  • propracovaná psychologie postav

  • hrdina se snaží nalézt útěchu u Bohu

  • končí beznadějně

• hl. myšlenka:

  • hrdina se snaží vyrovnat se smrtí své milenky a hledá naději , že se s ní ještě potká

Motiv:

• láska, smrt, posel, havran, beznaděj, bouře

Časoprostor:

• 19. století

• lednový podvečer, bouře

• básníkův pokoj

Literární druh:

• lyricko-epický (některé básně lyrické)

Literární žánr:

• balada (Havran)

Literární forma:

• poezie

Kompoziční výstavba:

• soubor 33 básní

• HAVRAN – 18 slok, 108 veršů

• chronologická kompozice

• HAVRAN – reminiscence = vzpomínání

• kontrasty:

  • život X smrt

  • láska X nenávist

  • dobro X zlo

  • Nebe X Peklo

  • andělé X démoni

  • krása X ošklivost

  • radost X smutek

• gradace (HAVRAN lyrický subjekt pokládá otázky – stupňuje se jeho naléhavost a zároveň zoufalství, když Havran odpovídá negativně)

• retardace (děj je i v lyrickoepických částí silně potlačen lyrickými popisy přírody, myšlenkami a vzpomínkami lyrického subjektu)

• repetice = opakující refrén (HAVRAN, SEN VE SNU)

• opakování motivů

Děj:

• Unavený muž s horečkou myslí na svou zemřelou dívku Lenoru. Téměř usíná. Když v tom ho o půlnoci vyděsí klepání. Nejdříve se vyleká, pak se ale uklidní. Předpokládá, že je to nějaký nečekaný host. Začne se mu omlouvat a jde otevřít. Za dveřmi ale nikdo není. Hrdiny se zmocňuje strach, blouzní. Myslí si, že klepala jeho zemřelá Lenora. Pak se uklidní a jde zpět do domu. Klepání však uslyší znova. Usoudí, že někdo stojí pod oknem. Otevře tedy okenice a v tom do domu vlétne havran, který se usadí na sochu Pallady. Havran umí mluvit. Na každé otázky, které mu muž položí, odpoví slovy „Už víckrát ne“ v originále „Never more.“ Hrdina je v rozpacích, snaží se rozluštit odpovědi. Ptá se, zda se opět někdy setká se svou Lenorou, odpověď opět zní „Nikdy víc.“ Muže přepadne strach, hrůza, bolest. Rozzuří se a snaží se havrana vyhnat z domu. Báseň končí beznadějně, havran zůstává na Palladě a pozoruje hrdinu topit se v zoufalství.

Vypravěč/lyrický subjekt:

• ve většině básní (ne v SVATEBNÍ BALADA)

• pozorovatel ale i totožný s protagonistou

• nevyhraněný

• autobiografické prvky

• HAVRAN

  • bezejmenný

Postavy:

• Muž: osamělý, s horečkou, souží ho jeho myšlenky a vzpomínky na svou zemřelou dívku Lenoru, utápí se ve strachu, beznaděje a zoufalství

Vyprávěcí způsoby:

• ich – forma

• er - forma

Typy promluv:

• přímá

• nepřímá

• nevlastní přímá řeč (vnitřní monolog)

• monolog

• dialog

Veršovaná výstavba:

• rytmizovaný verš

• sdružený, střídavý, postupný rým

• HAVRAN složité, ale pravidelné rýmové schéma: AA/xB/CC/CB/xB/B