Impresionismus, symbolismus a dekadence - moderní básnické směry, Česká literární moderna - literatura na přelomu 19. a 20. století, Anarchističtí buřiči - česká literatura na přelomu 19. a 20. století

Impresionismus, symbolismus a dekadence - moderní básnické směry, Česká literární moderna - literatura na přelomu 19. a 20. století, Anarchističtí buřiči - česká literatura na přelomu 19. a 20. století

Impresionismus, symbolismus a dekadence - moderní básnické směry

- Charakteristika období

- Konec 19. století – známky duchovní krize, nespokojenost s podobou současné společnosti

- Nová generace básníků

- Odvracela se od společenských problémů k subjektivismu

- Zdůrazňovala jedinečnost prožitku

- Svým svobodným a bohémským přístupem ke světu provokovala měšťáky

- Impresionismus

– Umělecký směr poslední třetiny 19. století a počátku 20. století

- Projevil se zejména v malířství a v hudbě, v literatuře se často prolínal se symbolismem a dekadencí

- Snaha o vyjádření smyslových vjemů a subjektivních dojmů z pozorované skutečnosti

– Hlavním námětem krajina a její proměny – důraz na: zvukomalbu, barevné asociace, vystižení nálady

- Ve Francii vznikaly nové umělecké směry, přičemž přetrvávaly literární postupy realismu a naturalismu

- Symbolismus

– Nepopisoval skutečnost přímo, ale prostřednictvím symbolů a náznaků – snaha zachytit jemné vazby mezi vnější realitou a vnitřním světem vnímatele

- Básnické obrazy často mnohoznačné a protichůdné →vznik volného verše (Walt Whitman)

- Někdy pokus o míšení vjemů z více smyslových oblastí (synestézie)

- Symbol – v náznaku měl odhalovat tajemství zrcadlící se z nitra věcí a jevů a sugerovat je vnímateli; např. bílá = nevinnost, lilie = výlučnost

- Dekadence

– Důraz na přehnaný subjektivismus

- Rozbor osobních prožitků (halucinace, neurotické fantazie, morbidní vize) zprostředkovaných extrémně vybičovanými smysly „výjimečného člověka“ – stylizace do pózy – aristokrata, dandyho (světáka), rytíře, proroka, opovrhoval společností

- Obecně dekadence – úpadek, užíváno pro celkové ovzduší „únavy z konce století“ (fin de siècle) – nejistoty, rozčarování jedince

- Fr. décadence = úpadek

- Přiřazení autorů k směrům – volné a nejednoznačné – v jejich díle se často prolínalo více prvků

- Prokletí básníci:

- Charles Baudelaire – praotec dekadence

- Jean-Arthur Rimbaud

- Paul Verlaine

- Symbolismus a dekadence:

- Oscar Wilde – anglická dekadence a symbolismus

- Maurice Maeterlinck – „kult já“

- August Strindberg – drama

- Rainer Maria Rilke

- Charles Baudelaire (1821 - 1867)

- Fr. básník, předchůdce dekadence a symbolismu, první z „prokletých básníků“

- Vedl bouřlivý život, nesnášel se s otčímem, nedostudoval práva a navzdory přání rodiny se věnoval literatuře; prohýřil dědictví po otci, byl dán pod právní dohled, žil na pokraji bídy

- Užíval nevšední metafory a symboly, ale i motivy ošklivosti – i v nich nacházel estetické hodnoty → porušil jednoznačnost poezie