Karel Jaromír Erben - Kytice

o K. J. Erben v básni zobrazuje Polednici jako divou ženu působící zhoubně na člověka. Matka je zde potrestána za prohřešek proti povinnosti mateřské lásky tentokrát čitelněji než v Pokladu. Celý děj se odehrává v několika chvílích kolem poledne.

o V básni se nacházejí výkřiky, citoslovce, neúplné věty, zvláště ve vyjádření matčiny zloby (cikáně, i bodejž tě sršeň sám)

ZLATÝ KOLOVRAT:

o Balada je stále více ponurá, končí ale opět víceméně šťastně. Z hlediska stylistického je pro ni charakteristické hojné užívání citoslovcí. Využívá klasického pohádkového motivu živé vody, která způsobí, že useknuté části k tělu přirostou a tělo oživne. Báseň je tematicky blízká Záhořově loži. Obě balady mají pohádkový námět.

o Král na lovu v lese. Zabloudí, zabuší na dveře chalupy, aby mu dali napít. Otevře mu nádherná dívka. Král ji požádá o ruku, dívka mu ale sdělí, že musí požádat její nevlastní matku, která je i s její nevlastní sestrou ve městě. Král vrací, dveře chalupy mu otevře ohyzdná babizna. Král se jí představí a požádá ji o ruku její nevlastní dcery. Babizna mu nabídne svou vlastní dceru, král odmítne, a přikáže jí, aby druhý den na hrad přivedla svou nevlastní dceru. Matka i obě sestry tedy odejdou přes les na královský hrad, nevlastní dceru (Doru) ale po cestě zabijí, vyloupnou jí oči a usekají „hnáty“, které odnesou s sebou. Vlastní dcera se pak vydává za nevlastní (jsou si k nerozeznání podobné), král si ji vezme, po čase ale odjede do boje. Zatím uloží své ženě, aby "pilně předla".

o Stařeček ale najde v lese tělo a vyšle „své pachole“ na hrad, aby vyměnilo useknuté nohy za zlatý kolovrat, „zlatou přeslicí“ za ruce, „zlatý kužel“ za oči. Poté Doru zase „složí“ a oživí ji živou vodou.

o Král se vrací z války. Žena mu předvádí zlatý kolovrat, král ji žádá, aby na něm upředla zlatou nit. Kolovrat ale svým vrčením zpívá, že žena zabila svou sestru a spolu se svou matkou podvedla krále. Král se zděsí a vydá se hledat do lesů Doru. Nalezne ji a vezme si ji za ženu, zatímco jak matku, tak sestru nechá velmi krutě potrestat: dá jim vyloupnout oči, usekat končetiny a hodit to všechno vlkům. Zlatý kolovrat zmizí.

ŠTĚDRÝ DEN:

o U této básně jsou značné prvky osudovosti spíše než obvyklý motiv vina-trest. Autor poukazuje na to, že je lepší žít v nejistotě než ve strašné jistotě. Tematicky je báseň podobná Erbenově baladě Holoubek. Obě jsou o lásce a smrti.

Mladá žena přede těsně před adventem len a přeje si ženicha. Ženich opravdu přijde a dívka si začne šít svatební košili. Druhá část popisuje staré vánoční zvyky, které se dodržovaly (chození k jezeru, házení potravin domácím zvířatům). Ve třetí části se objevují dvě dívky, Hana a Marie, které potká opačný osud. Obě se podle tradice dívají do jezera, aby se dozvěděly, co je čeká. Jednu čeká štěstí a druhou smrt. Zatím co se Hana ve čtvrté části vdá za švarného jinocha, Marie podle věštby z jezera zemře. V páté části se opakuje děj části první. Pouze je zde navíc oplakávání Marie.