Karel Jaromír Erben - Kytice

Dílo

• V Erbenově tvorbě se objevují prvky romantismu (uniká do fantazie, fantaskní prvky, např. Polednice), ale nenachází se zde revolta. Dílo tak není čistě romantické

• Erben neuznával vzpoury proti osudu, uctíval daný řád. V jeho básních se opakují témata viny a trestu (viz Kytice)jako u Dostojevského (dílo např. Zločin a trest), ovšem na rozdíl od Dostojevského nechává Erben možnost odvrátit trest, vinu pokáním.

  • Prostonárodní písně a říkadla

  • Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních

  • Nedokončený soubor českých pohádek (Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Dlouhý široký a bystrozraký, Pták ohnivák..)

Kytice (Kytice z pověstí národních)

• Vydáno 1853 s 12ti básněmi a roku 1861 byla přidána Lilie

• Okolnosti vzniku: výchozí látkou se staly české báje, které Erben dobře znal

• V textech se zaměřuje na otázku viny a trestu stejně jako literární kolega Dostojevský, ale na rozdíl od něj můžou dosáhnout Erbenovy postavy odčinění pokáním

• Pokud k potrestání dochází, postavy trest přijímají.

• Postavy se proviňují vůči morálním zákonům, porušují základní lidské vztahy

• Pracuje s osudovostí: tzn. člověk nemá šanci změnit svůj osud

• Erben zcela respektuje řád přírody

• Velmi častým motivem Erbena je Láska, ale vyplývá u něj, že nejsilnější forma lásky je mateřská láska

• Čas pro něj nehraje roli, pracuje s dějovou zkratkou, kde vypustí samotná slovesa v aktivní podobě, není to na úkor porozumění textu, naopak zvyšuje dynamiku = tzv. Erbenovy zkratky

Mystické znaky: hřbitov, jezera, půlnoc

Kytice inspirovala řadu spisovatelů a umělců: Jan Neruda, film od Františka Brabce, který je populární pro svou dějovost

Kompozice:

Zrcadlová (První a dvanáctá mají podobné téma, druhá a jedenáctá, a takhle všechny do středu, kromě Lilie, ta se vymyká.)

13 balad (v prvním vydání z roku 1853 12 balad, ve druhém vydání z roku 1861 přidána Lilie).

Pracuje s dějovou zkratkou, není to na úkor porozumění textu, naopak to umocňuje dynamiku textu.

Literární druh: Lyrika-epika.

Literární žánr: Balada.

BALADA= lyricko-epický žánr veršovaný útvar mnohdy s ponurým, strašidelným dějem a většinou nešťastným, někdy až tragickým koncem.

Nejčastěji psáno trochejem. Básně jsou snadno zapamatovatelné, protože mají pravidelný rytmus.

Jsou zvukomalebné.

Objevují se metafory, přirovnání, epiteta, personifikace, anafory, epifory, epizeuxis, apostrofy, metonymie

KYTICE:

Báseň o sirotcích, kterým zemře matka. Každičké ráno chodí na její hrob, kde vyraší kvítky. Věří, že duše jejich matky se v ty kvítky převtělila a nazvou je mateřídouškou.

Existují dvě interpretace: Buď je báseň jen o poutu mezi matkou a jejími dětmi, anebo je brána v duchu národního obrození; vlastenecký obsah, ve kterém se matka stává symbolem vlasti a národa. Celá báseň se tak stává jakousi alegorií a je spojována s panslavismem (idea jednoty slovanských národů).