Karel Jaromír Erben - Kytice

Karel Jaromír Erben - Kytice

Zařazení do kontextu:

K. J. Erben byl český básník, historik, folklorista, archivář, sběratel a překladatel. Byl představitelem české romanticky orientované literatury, která vycházela z folklóru a národních tradic. Těžiště své práce spatřoval především ve sbírání a vydávání lidové slovesnosti. Spolupracoval celý život s Františkem Palackým.Je zakladatelem české moderní balady.

Charakteristika literární tvorby:

Proslavil se především svou jedinou vlastní prací Kytice z pověstí národních. Celý svůj život zasvětil literatuře. Zabýval se naukovou činností, věnoval se dějinám literatury, národopisu. Svoji pozornost také věnoval sběratelství.

Literární tvorba:

Kytice – sbírka básní, jeho nejznámější dílo

Soubor českých pohádek – např. Dlouhý, Široký a Bystrozraký; Tři zlaté vlasy děda Vševěda; Pták Ohnivák, Zlatovláska – díla jsou inspirována folklórem.

Prostonárodní české písně a říkadla – soubor obsahuje více než 2 200 písní, které zachycují život člověka od narození až po smrt.

Rozbor díla:

Literární druh – lyricko-epická poezie

Literární žánr – balada

Doba děje – blíže neurčena

Místo děje – děj se odehrává ve vesnickém prostředí, v přírodě –
např. u rybníka, či v lese.

Hlavní téma – vztah matky a dítěte, milostné vztahy

Jazyk a umělecké prostředky:

Jazyk je spisovný, bohatý, plně využívá prostředků lidové poezie. V díle se objevuje přímá řeč, zvukomalba, přirovnání, metafory, personifikace, dialogy a popis postav a prostředí. Gnomický verš, balady jsou snadno zapamatovatelné díky pravidelné rytmizaci.

Kompozice díla:

Původní vydání obsahovalo 12 básní. Balady jsou postaveny tak, aby byly zrcadlově shodné určitými vlastnostmi. (Kytice-Věštkyně, Polednice-Vodník)

O díle:

Kytice vyšla v roce 1853. Obsahuje 13 balad, které představují obraz dávných lidových představ a názorů na život, pojetí lidské morálky a lidského osudu. Je to jedna z nejslavnějších knih české literatury. Vznikla po téměř dvacetileté literární práci Erbena. Básně, ze kterých se Kytice skládá, vycházely nejprve v časopisech. Hrdinové básní žijí v neurčitém čase.

Hlavní myšlenka:

Lidské neštěstí, které nezpůsobí společnost, ale člověk sám tím, že poruší zákony. Za své činy je krutě potrestán.

Děj:

Kytice:

Mrtvá matka ztělesňuje matku vlast. Její děti na ni nikdy nezapomenou a zůstanou jí věrné. Děti hledaly svou matku a nalezly prostý kvítek, který nazvaly mateřídouškou. Vůně kvítečku jim připomínala jejich nejdražší matku. Jako každý miluje svou matku, tak by měl milovat svou vlast. Proto se kvítek v druhé části básně stává symbolem vlasti.

Poklad:

Žena šla s dítětem na Velký pátek do kostela. V tom spatřila skálu a v ní svit. Došla k otevřené skále a vešla dovnitř. V tom spatřila hromadu zlata. Zpočátku si chtěla vzít jen trochu zlata, ale nakonec neodolala a začala hamižně brát zlata, kolik unesla. Jak byla omámena touhou po bohatství, zapomněla na dítě. Když zlato odnášela ze skály pryč, skála zmizela a dítě s ní. V tom si žena uvědomila, že nemá dítě a začala jej hledat. Za rok se skála opět objevila, žena do ní vběhla, vzala dítě a na zlato ani nepohleděla.