Konec civilizace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Životopis autora:
Aldous Leonard Huxley byl britský spisovatel, filozof, esejista a básník. Za svůj život napsal přes 50 knih. Narodil se 26 července 1894 v jihovýchodní Anglii. Pocházel z významné rodiny intelektuálů. Kvůli své oční vadě, způsobené nemocí v jeho 16 letech, byl zbaven vojenské povinnosti. Studoval literaturu v Oxfordu. Mezi jeho nejvýznamnější dílo jeho prvního autorského období patří kniha Konec civilizace. V roce 1937 se přestěhoval s ženou do Kalifornie, kde také roku 1963 zemřel na rakovinu. Aldous Huxley byl velice zajímavá osobnost, byl pacifista a věnoval se jak mysticismu, tak i duchovním představám a názorům. Znal se se spoustou intelektuálu a duchovně založených lidí své doby.
Literární historie a kritika:
Antiutopický román Konec civilizace (1932) je dodnes jedním z nejvýznamnějších dystopických děl. K jeho napsání se autor rozhodl po obdržení zpráv z fašistické Itálie a Sovětského Svazu. Inspirací mu byl jiný antiutopický román, My, od Jevgenija Zamjatina, a také se stal inspirací pro Orwellovo 1984 (další významná antiutopie). Myšlenky v knize dokonce autor následně rozvinul ve dvou jeho dalších dílech, a to Brave New World Revisited (1958) a jeho utopickém románu Ostrov (1963). Název knihy autor nejspíše odvodil od Shakespearovy hry Bouře, kde je toto sousloví (Brave New World) užito. Huxley se při psané také inspiroval knihou Lidé jako bozi (H.G.Wells) , které ze začátku parodoval. Dalšími impulsy sloužící jako inspirace byla nedávná Průmyslová revoluce, Která napomohla vytvořit spotřební charakter civilizace. Kniha byla vydána ještě před rozluštěním struktury DNA, tudíž byla ve své době hlavně sci-fi.
Porovnání s románem 1984:
Tento román také inspiroval George Orwella při psaní 1984. Podobnosti mezi knihami jsou, avšak i přesto je každá jiná. 1984 popisuje dystopickou budoucnost, kde lidstvo zničí to, čeho se bojíme a co nenávidíme. Lidstvo je kontrolováno, žije se v nesvobodě a lidé nemohou dělat cokoliv by chtěli. Na druhou stranu Konec civilizace popisuje budoucnost, kdy jsou všichni lidé naučení být šťastní a jsou učeni k soudružnosti. Popisuje budoucnost, ve které nemůže bůh a pokrok jít ruku v ruce. A tak je budoucnost v Konci civilizace v jistých ohledech přitažlivá. Orwell popisuje to, co nenávidíme a Huxley popisuje to, co milujeme a jak nás oboje zničí.