Kytice - Karel Jaromír Erben
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
AUTOR:
Karel Jaromír Erben
Narodil se spolu se svým bratrem roku 1811 v Miletíně. Byl básník, historik, sběratel lidové slovesnosti a překladatel. Patří mezi představitele třetí fáze národního obrození. V Praze studoval filozofii a práva. Během studií se seznámil s Palackým a stali se z nich přátelé na celý život. Pracoval jako sekretář Českého muzea a potom jako archivář města Prahy. Vydával historické dokumenty a díla z fondu staré české literatury. Nejvíce pozornosti věnoval folklóru. Zemřel roku 1870.
DALŠÍ DÍLA:
Prostonárodní české písně a říkadla
balady – Smolný var, Cizí host
pohádky – Zlatovláska, Rozum a štěstí, Tři zlaté vlasy děda Vševěda
SOUČASNÍCI:
Božena Němcová (Babička)
Karel Havlíček Borovský (Král Lávra)
Edgar Allan Poe (Havran)
Victor Hugo (Chrám Matky Boží v Paříži)
OBDOBÍ:
Národní obrození (poslední třetina 18. století – polovina 19. století)
proces formování novodobého českého národa a jeho emancipace v rámci rakouské monarchie
hlavním úkolem bylo pozvednutí českého jazyka
češtinou mluvily nižší a střední vrstvy, ve vyšších vrstvách se mluvilo hlavně německy
v češtině vycházely knížky lidového čtení, kramářské písně, náboženské výchovné knihy a učebnice
probíhalo současně s procesem transformace feudálního společenství v občanskou společnost
3. fáze (vrcholná)
čeština se dostala do všech oblastí života, vznikla různorodá česká kultura a vedl se bohatý společenský život
roku 1831 vzniklo vydavatelství českých vědeckých a kulturních děl Matice česká
vycházely české časopisy Květy, Česká včela, Krok, Časopis Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách a další
ve 30. letech se hrálo česky ve Stavovském divadle a v Kajetánském domě na Malé Straně
českými vlastenci byl v Praze roku 1846 založen kulturní a osvětový spolek Měšťanská beseda – postupně takové spolky vnikly i v dalších velkých městech
železnice byla budována až ve 30. letech, a kromě německých podniků na severu Čech a Moravy mnoho továren nevznikalo
v roce 1844 se začali bouřit dělníci v Liberci, v Praze a v Brně
zápas za občanské svobody se prolínal se zápasem národnostním a sociálním – Češi proti Němcům