Literární směry v evropské literatuře 2. poloviny 19. století do 1. světové války - maturita
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
13. – Literární směry v evropské literatuře 2. poloviny 19. století do 1. světové války (Baudelaire, symbolismus, dekadence)
Specifické období přelomu století, které vyjadřuje vědomí, že staré uznávané hodnoty se mění, mění se i názory na uěmní a dynamika společenského vývoje způsobuje střídání mnoha uměleckých směrů, ve stejné době. Filozofie – pozitivní je pouze to, co si můžeme ověřit smysly (Darwin). A. Schopenhauer, L. N. Tolstoj, F. M. Dostojevskij, F. Nietsche. H. Bergson – začíná řešit problém existence a času. Nové směry – symbolismus, impresionismus, lartpourlartismus (umění pro umění), dekadence, civilismus, imažinismus, expresionismus.
S y m b o l i s m u s
1886 – Manifest symbolismu. Symbol – hlavní prostředek moderní poezie, objevuje se v literaturách různých epoch, je to předmět, postava nebo scéna, který mimo svůj prvotní význam má ještě význam přenesený, vyslovený umělcem a srozumitelný z tradice na základě vnitřní podobnosti. Symbolisté prohlašovali, že osobní prostředky nelze rozumově vyjádřit, lze je pouze vyvolat prostřednictvím symbolů. Přínos symbolismu spočívá v rozvinutí básnické obraznosti a hudebnosti verše.
I m p r e s i o n i s m u s
Umělecký směr, který se projevil především v malířství a také okrajově v literatuře. Pojem impresionismus je odvozen od obrazu Clauda Moneta Impression, soleil levant (Dojem, východ slunce), který byl roku 1874 vystaven v Paříži… Základem impresionismu je zachycení okamžité nálady, pocitu, dojmu, častým tématem je krajina.
L a r t p o u r l a r t i s m u s
Umění pro umění – umění má sloužit sobě samému, cílem je vyvolat pocity radosti a krásy → nemá sloužit řádu tendence (politické myšlence). Se vznikem umění pro umění je vzpjat i vznik umělecké bohémy, která chce svým způsobem života protestovat proti městské morálce.
D e k a d e n c e
Programově zachycuje úpadek světa. Melancholická, pesimistická poezie, základním životním pocitem je nuda, znechucení stereotypní společností. Opěvování smrti a rozkladu, radosti ze sil temna, umělci se vyznačovali odmítavým vztahem k ženám, měli blízko k mystice, sebelítosti, nadřazenosti…
E x p r e s i o n i s m u s
Vznikl jako protiklad impresionismu. Základem je vyjádřit pouze stav svého nitra, duše bez ohledu na jakékoliv koncence. Pro zvýšení efektu prožitku často dochází k deformaci reality.
C i v i l i s m u s
Vznik v USA. Základem je opěvování technických vynálezů, strojů, vyjadřují okouzlení průmyslovými halami apod. Oslavování všedních věcí a lidské práce…
Moderna odráží novou dobu, se starými (tradičními) prostředky (symboly) pracuje nově, moderně…
P r o k l e t í b á s n í c i ( F r a n c i e )
Byli tak označeni roku 1884 podle stejnojmenného eseje P. Verlaina. Prokletí básníci neuznávali konvence, žili bohémským životem, psali o nezvyklých věcech → byli odsuzováni. V jejich tvorbě se odrážejí všechny moderní básnické směry. Za jejich předchůdce se považuje E. A. Poe, jež na ně měl veliký vliv (Havran) a rovněž F. Villon. Patří mezi ně Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Arthur Rimbaud, Stéphane Mallarmé, Maurice Maeterlinck, P. Valéry, Tristan Corbiere, Auguste Villiers de l’Isle Adam, Marceline Desbordes-Valmorová…